Většina politiků na neziskovky kouká skrz prsty. Přitom právě ony suplují roli státu

„Většina politiků kouká na neziskovky skrz prsty,“ říká Barbora Urbanová, členka hnutí STAN a poslankyně za Středočeský kraj. „Říkají si: ježiš, nějaká neziskovka a my to tady financujeme ze státního rozpočtu. Jenže ty organizace většinou suplují aktivity, které by měl dělat stát,“ připomíná Urbanová v podcastu Hospodářských novin, který vznikl na konferenci Good Company Circle. Konala se v listopadu na pražském Výstavišti v režii společnosti JTI. Jedním z příkladů takových aktivit, kde neziskový sektor supluje roli státu, je pomoc obětem domácího násilí. „Je to geniální ukázka toho, kde stát naprosto selhává při trestním řízení a nahrazuje to nezisková organizace, která oběti nebo přeživšímu pomáhá,“ popisuje Urbanová. Jenže taková neziskovka má financování z dotačních titulů od státu, z různých ministerstev a z norských fondů, peníze jim přijdou, oni z nich zaplatí zaměstnance a nezbyde jim nic. „Když ale chtějí podporu i od firmy, tak firma většinou řekne: My za tím ale nevidíme konkrétního člověka, kterému pomůžeme začít nový život,“ poukazuje Urbanová. Podle jejího názoru je právě s tímto problémem třeba neziskovým organizacím pomoci. Měla by podle ní fungovat větší transparentnost v tom, co vlastně ta která organizace dělá, co poskytuje, kolik má klientů a kde všude funguje. „Protože právě tohle většina firem vůbec neví,“ zmiňuje Urbanová.