Jakub Samek

Ondřej Tupý

Petr Prouza

Historie

Podcast Bataillon #3 – Austerlitz, Napoleon, Alexandr, Lombarès, Weyrother

Podcast Bataillon

Podcast věnovaný vojenské historii a re-enactmentu přelomu 18. a 19. století. V nepěkné době pandemie hledáme způsoby, jak více sdílet zájem a pohledy na různá témata. Autory podcastu jsou Jakub Samek, Petr Prouza a Ondřej Tupý.

Tématem třetího dílu podcastu BATAILLON je bitva tří císařů u Slavkova, Austerlitz. Pokus o úvod pro další díly, v nichž se chceme věnovat vybraným okamžikům ilustrujícím různé prvky teorie taktiky přelomu 18. a 19. století, ale i průběhu bitvy a jeho hodnocení.  Byla Napoleonova pozice u Brna srovnatelná s pozicí, kterou na sebe ušil polní podmaršál Mack v Ulmu v říjnu? Co o sobě protivníci vzájemně věděli? Co bylo Napoleonovým záměrem, co bylo záměrem rusko-rakouského velení? Kdo vlastně velel a jaká byla role imperátora Alexandra? A byl jen zbrklým, nezkušeným a ambicemi hnaným naivou, nebo ho tak hodnotíme až s dobrou znalostí okolností?
V diskusi jsme se dostali před začátek dne 2. prosince 1805. Zmínili jsme Lombarèsovu studii Před Slavkovem – po stopách Napoleonova myšlení, a koaliční Weyrotherovu dispozici. Budeme se k nim vracet. Napoleonův plán bitvy nebyl realizován. Pokud za něj označíme to, co své armádě před bitvou oznámil. Ve skutečnosti se jeho plán neustále vyvíjel a reagoval na situaci. A tím se lišil od přístupu na koaliční straně, a v tom spočívá jádro jeho úspěchu.
Weyrotherova dispozice byla dobrá a racionální. Možná v některých ohledech přísliš explicitní a velitele svazující. Jejím problémem byla realizace a absence vrchního velitele, který by mohl průběžně podle vývoje situace upravovat a měnit zadání pro podřízené formace – tak, jak to na francouzské straně činil Napoleon.
Odkazy: https://www.youtube.com/watch?v=rqD6ivlCA0E

Tématem třetího dílu podcastu BATAILLON je bitva tří císařů u Slavkova, Austerlitz. Pokus o úvod pro další díly, v nichž se chceme věnovat vybraným okamžikům ilustrujícím různé prvky teorie taktiky přelomu 18. a 19. století, ale i průběhu bitvy a jeho hodnocení.  Byla Napoleonova pozice u Brna srovnatelná s pozicí, kterou na sebe ušil polní podmaršál Mack v Ulmu v říjnu? Co o sobě protivníci vzájemně věděli? Co bylo Napoleonovým záměrem, co bylo záměrem rusko-rakouského velení? Kdo vlastně velel a jaká byla role imperátora Alexandra? A byl jen zbrklým, nezkušeným a ambicemi hnaným naivou, nebo ho tak hodnotíme až s dobrou znalostí okolností?
V diskusi jsme se dostali před začátek dne 2. prosince 1805. Zmínili jsme Lombarèsovu studii Před Slavkovem – po stopách Napoleonova myšlení, a koaliční Weyrotherovu dispozici. Budeme se k nim vracet. Napoleonův plán bitvy nebyl realizován. Pokud za něj označíme to, co své armádě před bitvou oznámil. Ve skutečnosti se jeho plán neustále vyvíjel a reagoval na situaci. A tím se lišil od přístupu na koaliční straně, a v tom spočívá jádro jeho úspěchu.
Weyrotherova dispozice byla dobrá a racionální. Možná v některých ohledech přísliš explicitní a velitele svazující. Jejím problémem byla realizace a absence vrchního velitele, který by mohl průběžně podle vývoje situace upravovat a měnit zadání pro podřízené formace – tak, jak to na francouzské straně činil Napoleon.
Odkazy: <a href="https://www.youtube.com/watch?v=rqD6ivlCA0E">https://www.youtube.com/watch?v=rqD6ivlCA0E</a>

Aplikace Youradio Talk

Podcast Bataillon #3 – Austerlitz, Napoleon, Alexandr, Lombarès, Weyrother

Poslechněte si podcast