Uplynulý rok byl z hlediska energetické legislativy v mnoha ohledech přelomový. Novinky shrnuje aktuální díl podcastu Pod proudem, jehož hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
„My jsme v energetice a energetické legislativě na její dynamiku zvyklí. Překotnost pro nás není nic nového. Třeba Energetický zákon byl od svého schválení v roce 2000 novelizován třicetkrát,“ komentuje Luděk Šikola, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, příval legislativních změn. Ty spustil ruský vpád na Ukrajinu a následná energetická krize.
Přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo zejména urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé těchto zdrojů nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny, přičemž dřívější limit byl 10 kilowattů.
Klíčové bylo i zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Podle partnera kanceláře Doucha Šikola advokáti, Pavla Douchy, ale české zákonodárce stále čeká ještě hodně práce.
„Jako Česká republika jsme celkově pozadu už o více než dva, dva a půl roku s přijímáním naprosto zásadních opatření a institutů do energetiky, které po nás chce i Evropská unie. Ani v roce 2021 tak stále nemáme v Energetickém zákoně zakotveno, co je to akumulace, a jak se dá používat. Nemáme ani zakotveno, co je to agregace,“ upozorňuje Pavel Doucha.
Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem společně s moderátorem Ondřejem Novákem.
Uplynulý rok byl z hlediska energetické legislativy v mnoha ohledech přelomový. Novinky shrnuje aktuální díl podcastu Pod proudem, jehož hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
„My jsme v energetice a energetické legislativě na její dynamiku zvyklí. Překotnost pro nás není nic nového. Třeba Energetický zákon byl od svého schválení v roce 2000 novelizován třicetkrát,“ komentuje Luděk Šikola, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, příval legislativních změn. Ty spustil ruský vpád na Ukrajinu a následná energetická krize.
Přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo zejména urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé těchto zdrojů nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny, přičemž dřívější limit byl 10 kilowattů.
Klíčové bylo i zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Podle partnera kanceláře Doucha Šikola advokáti, Pavla Douchy, ale české zákonodárce stále čeká ještě hodně práce.
„Jako Česká republika jsme celkově pozadu už o více než dva, dva a půl roku s přijímáním naprosto zásadních opatření a institutů do energetiky, které po nás chce i Evropská unie. Ani v roce 2021 tak stále nemáme v Energetickém zákoně zakotveno, co je to akumulace, a jak se dá používat. Nemáme ani zakotveno, co je to agregace,“ upozorňuje Pavel Doucha.
Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem společně s moderátorem Ondřejem Novákem.
Posvítíme si na proměnu energetiky, řešení klimatické změny, posílení energetické bezpečnosti a možné cesty ke snížení spotřeby fosilních paliv. Pod proudem připravuje portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost. Moderuje Ondřej Novák.
