Když se věci vrací, neznamená to, že jsi selhal/a: Cykly v životě i v nás
Před každým dílem si pokládám pár otázek. A možná si je dnes kladeš i ty…
Proč mám pocit, že se mi v životě některé věci pořád vrací?
Jedu teď přirozeným cyklem, nebo jsem se někde zasekla?
Co když moje únava není slabost, ale signál?
A co by se změnilo, kdybych cykly nebrala jako problém, ale jako kompas?
V tomhle díle otevírám téma, které všichni žijeme, ale málokdy o něm mluvíme bez zlehčení nebo bez zbytečných ezokliček. O cyklech v životě. V těle. V emocích. Ve vztazích. V práci. O tom, proč se některé věci vrací, proč nás některé fáze děsí a proč máme často pocit, že bychom už přece měli být „dál“.
Mluvím o tom:
🟠 proč život není přímka, ale vlna, dech a pohyb,
🟠 proč to, co se vrací, nemusí být krok zpátky, ale pohyb do hloubky,
🟠 jaké cykly běží v nás i kolem nás pořád dokola,
🟠 proč únava někdy nevzniká z přílišného chtění, ale z nedokončených cyklů,
🟠 jak poznat, v jaké fázi právě jsem a co ode mě tahle fáze potřebuje.
Dotýkám se i přirozeného rytmu ročních období, Gestalt cyklu zkušenosti a toho, co se stane, když se snažíme držet fázi, která už skončila. Protože často nás nebolí samotný konec cyklu, ale odpor k němu.
Přeju ti příjemný poslech. 🧡
Zajímá tě o mně víc? Mrkni na můj: