Bohumil Pečinka

Petros Michopulos

Zpravodajství

Politické zprávy

SPECIÁL Adéla Knapová: Ukrajina nechce prohrát, ani válčit

Kecy a politika

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

Jednání o konci války na Ukrajině nabrala rychlý spád. Rok a půl se už na ukrajinské frontě odehrává opotřebovávací válka s mírnými územními zisky ve prospěch Ruska.Hostem speciálu Kecy a politika je reportérka Adéla Knapová, která už více než půl roku žije v ukrajinském Charkově, má zkušenosti s pobytem na frontových liniích a nedávno rozvířila debatu svým článkem Ukrajinská sprcha a procitnutí Evropy. Realisticky hodnotí nedávné kroky Spojených států a Ruska, které v této fázi jednání nevidí jako „nový Mnichov“, ale jako šanci, jak pohnout se zamrzlou situací na frontě, která se navíc pro Ukrajince nevyvíjí dobře."Navzdory šoku však už i na Ukrajině, kde pobývám, zaznívají hlasy, že se aspoň děje něco, co by mohlo válečnou hrůzu ukončit." Zároveň říká, že dohoda o příměří musí být na principu win-win. „Nový Mnichov“ nemusí být samotné jednání, ale výsledek dohody.Knapová zároveň považuje za iluzi výrok prezidenta Macrona, že je nutné domluvit „trvalé příměří“. Jak ale uzavřít něco takového se státem (Ruskem), jehož vedení nepovažuje sousední napadený stát (Ukrajinu) za plnohodnotný státní útvar a Ukrajince za samostatný národ? Výsledkem dohod, ať už z Rijádu nebo odkudkoli jinde, může být jen dočasné příměří, které umožní Ukrajině přezbrojit a připravit se na další případnou ruskou invazi.Být Ukrajincem totiž neznamená být jenom příslušníkem jednoho národa, ale je to především úděl. Jinými slovy, těžký osud národa, jehož existenci bude sousední národ systematicky zpochybňovat i za sto let.

Jednání o konci války na Ukrajině nabrala rychlý spád. Rok a půl se už na ukrajinské frontě odehrává opotřebovávací válka s mírnými územními zisky ve prospěch Ruska.Hostem speciálu Kecy a politika je reportérka Adéla Knapová, která už více než půl roku žije v ukrajinském Charkově, má zkušenosti s pobytem na frontových liniích a nedávno rozvířila debatu svým článkem Ukrajinská sprcha a procitnutí Evropy. Realisticky hodnotí nedávné kroky Spojených států a Ruska, které v této fázi jednání nevidí jako „nový Mnichov“, ale jako šanci, jak pohnout se zamrzlou situací na frontě, která se navíc pro Ukrajince nevyvíjí dobře."Navzdory šoku však už i na Ukrajině, kde pobývám, zaznívají hlasy, že se aspoň děje něco, co by mohlo válečnou hrůzu ukončit." Zároveň říká, že dohoda o příměří musí být na principu win-win. „Nový Mnichov“ nemusí být samotné jednání, ale výsledek dohody.Knapová zároveň považuje za iluzi výrok prezidenta Macrona, že je nutné domluvit „trvalé příměří“. Jak ale uzavřít něco takového se státem (Ruskem), jehož vedení nepovažuje sousední napadený stát (Ukrajinu) za plnohodnotný státní útvar a Ukrajince za samostatný národ? Výsledkem dohod, ať už z Rijádu nebo odkudkoli jinde, může být jen dočasné příměří, které umožní Ukrajině přezbrojit a připravit se na další případnou ruskou invazi.Být Ukrajincem totiž neznamená být jenom příslušníkem jednoho národa, ale je to především úděl. Jinými slovy, těžký osud národa, jehož existenci bude sousední národ systematicky zpochybňovat i za sto let.

Aplikace Youradio Talk

SPECIÁL Adéla Knapová: Ukrajina nechce prohrát, ani válčit

Poslechněte si podcast