Bohumil Pečinka

Petros Michopulos

Zpravodajství

Politické zprávy

Maďarské parlamentní volby

Evropská a regionální politika ve střední Evropě

Veřejné mínění a volební průzkumy

Influenceři a politická propaganda

Politické vedení Viktora Orbána

Průzkumy veřejného mínění

Maďarsko–Ukrajina

Visegrádská skupina a proruské tendence ve střední Evropě

Středoevropská regionální spolupráce (Česko, Slovensko, Maďarsko)

Maďarská domácí politika

Populismus

Mezinárodní postavení Maďarska a politika Viktora Orbána

Volby

Visegrádská skupina a středoevropský populismus

Visegrádská spolupráce a vztah k EU

Neliberální demokracie a vláda Viktora Orbána

Maďarsko–slovenské vztahy

Role politických lídrů a stranických předsedů

Maďarská opozice proti Viktoru Orbánovi

Viktor Orbán

Opozice v Maďarsku a hnutí TISZA

Visegrádská skupina

Střední Evropa

Volební systém

Fidesz

Maďarsko v Evropské unii

Volby v zemích Evropské unie

Politická komunikace a volební kampaně v Maďarsku

Kampaň hnutí ANO

Parlamentní volby v Maďarsku 2025

V4 v české zahraniční politice

Nacionalismus

Volební průzkumy

Maďarský kulturní nacionalismus

Férovost voleb v Maďarsku

Nacionalistický blok Babiš–Orbán–Fico v EU

Politické kampaně

Populismus a autoritářské tendence ve střední Evropě

Maďarská politická krize

Mezinárodní vztahy

Maďarsko

Andrej Babiš

Evropská unie

Péter Magyar

Úvod a konverzace

Maďarské volby

Historické křivdy

Orbánův model

Ekonomický úpadek

Státní kapitalismus

Mediální kontrola

Volební manipulace

Co musí změnit

Dopady na region

Kecy a politika 261: Konec orbánismu v Maďarsku?

Kecy a politika

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

Změna režimu, nebo jen výměna kulis? To je otázka, která doprovází výsledky voleb v Maďarsku. Zvítězil v nich kritik dosavadního premiéra Orbána, který ovšem z tohoto systému vzešel. Poptávka po antiorbánovi však byla v Maďarsku tak silná, že voliči levice, středu a zčásti i politické pravice akceptovali, že bourat orbánovský systém korupce a ekonomické regulace chce člověk, který byl donedávna členem vládní strany Fidesz.To však není hlavní důvod, proč vítězná volební strana Tisza (53 procent) tak drtivě porazila Fidesz (38 procent). Hlavní příčinou je, že Maďarsko přestalo fungovat ekonomicky a Orbánův stát blahobytu se dostal do slepé uličky.Pár údajů. Sousední Rumunsko mělo v roce 1995 o 30 procent nižší příjem na obyvatele než Maďarsko, ale v roce 2024 je přeskočilo. Vzhledem k tradičnímu despektu Maďarů vůči Rumunům je to tvrdý políček. V osobní spotřebě na hlavu je Maďarsko v EU dokonce poslední se 72 procenty průměru EU. Rumunsko je přitom na 88 procentech.Při vstupu do EU v roce 2004 byl hrubý domácí produkt v Maďarsku na hlavu 65 procent průměru EU, v Česku 72 procent. Dnes je rozdíl mezi oběma zeměmi 15 procentních bodů. A to nejhorší: státní dluh Maďarska osciluje někde mezi 72–82 procenty HDP, což je téměř dvojnásobek než v Česku.Příčinou kromě všeobecné korupce je především přeregulovaná maďarská ekonomika, privilegované podnikání se státní podporou pro určité vrstvy a neuvěřitelně štědrá prorodinná politika, což kontrastuje s tragickým stavem maďarského zdravotnictví. Premiér Orbán tyhle defekty systému dlouho skrýval útoky na Brusel, zvýrazňováním své suverenity rozhodování a kulturními válkami. Ekonomika však nakonec rozhodla.Nemůže se stát, že éra Pétera Magyara bude jen klopýtáním od orbánismu k orbánismu? A co z toho vyplývá pro českou politiku?

Aplikace Youradio Talk

Kecy a politika 261: Konec orbánismu v Maďarsku?

Poslechněte si podcast