Bohumil Pečinka

Petros Michopulos

Zpravodajství

Politické zprávy

Kecy a politika 175: Revoluce dezolátů a její výsledky

Kecy a politika

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

<p>V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. </p>

Aplikace Youradio Talk

Kecy a politika 175: Revoluce dezolátů a její výsledky

Poslechněte si podcast