Pavel Fischer

Česko-tchajwanské přátelství 

Senátor

V červenci roku 2022, kdy podcast natáčím, byl na návštěvě v Česku předseda tchajwanského parlamentu You Si-kun. Na první pohled by se to mohlo jevit jako oficiální návštěva jako každá jiná, jenomže se neobešla bez kontroverzí. Proč? Abych to vysvětlil, musíme mluvit o vztazích Tchaj-wanu i ČR s Čínou. Vezmeme to popořádku.  Ostrov Tchaj-wan, oficiálním názvem Čínská republika, je demokracie. Má vlastní parlament a instituce, vlastní zákony, samosprávu, vládu i prezidentku. Má státní symboly, vlajku a také armádu.  Dnes je to lídr v mnoha oblastech průmyslu, který na evropském kontinentu hledá zahraniční partnery pro spolupráci. Jedná se o tak významná odvětví, jako je chytré strojírenství, nanotechnologie, polovodiče, vesmír a další. […]
The post Česko-tchajwanské přátelství  appeared first on Pavel Fischer.

V červenci roku 2022, kdy podcast natáčím, byl na návštěvě v Česku předseda tchajwanského parlamentu You Si-kun. Na první pohled by se to mohlo jevit jako oficiální návštěva jako každá jiná, jenomže se neobešla bez kontroverzí. Proč? Abych to vysvětlil, musíme mluvit o vztazích Tchaj-wanu i ČR s Čínou. Vezmeme to popořádku. 
Ostrov Tchaj-wan, oficiálním názvem Čínská republika, je demokracie. Má vlastní parlament a instituce, vlastní zákony, samosprávu, vládu i prezidentku. Má státní symboly, vlajku a také armádu. 
Dnes je to lídr v mnoha oblastech průmyslu, který na evropském kontinentu hledá zahraniční partnery pro spolupráci. Jedná se o tak významná odvětví, jako je chytré strojírenství, nanotechnologie, polovodiče, vesmír a další. Tchaj-wan je například kapacita ve vývoji a výrobě mikročipů, které dnes používáme doslova na každém kroku. Vzpomínáte si, jak byla během pandemie kvůli nedostatku čipů ochromená výroba například ve škodovce? Bez Tchaj-wanu a jeho know-how se prostě neobejdeme. 
Je skvělou zprávou, že spolupráce mezi ČR a Tchaj-wanem se mimořádně slibně rozvíjí. Podle informací vládní agentury CzechInvest vytvořily tchajwanské investice v ČR od roku 1993 do roku 2021 na 24 tisíc pracovních míst. 
Před necelými dvěma lety, na přelomu srpna a září 2020, jsme navštívili Tchaj-wan pod vedením předsedy Senátu Miloše Vystrčila s delegací podnikatelů. Vzpomínám si, jak mimořádně přísná tehdy platila protipandemická opatření. Na místě jsme byli několikrát denně testováni, nesměli jsme opustit hotel. Uspořádat takovou cestu byl už jen proto velký risk. Vyplatilo se. Čekalo nás srdečné přijetí a mimořádně zajímavá politická jednání.  
Podnikatelům se s naší podporou podařilo navázat důležité kontakty a spolupráce s tchajwanskými partnery funguje velmi dobře. Pokud se vše podaří, otevřou tu brzy rovnou dvě investiční banky z Tchaj-wanu své pobočky a mezi hlavními městy Prahou a Tchaj-pejí bude dokonce přímé letecké spojení. Dojednávají se vstupy firem z různých odvětví na český i tchajwanský trh.
Výsledky cesty byly rychle vidět i pro veřejnost: Česká republika po našem návratu obdržela jako dar stroje na výrobu ochranných pomůcek proti covidu. My jsme naopak Tchaj-wanu poskytli vakcíny. A nelze nezmínit pomoc ze strany Tchaj-wanu obcím na Břeclavsku a Hodonínsku, které v červnu 2021 zasáhlo tornádo. Jinými slovy: máme vůli si pomáhat v nouzi, záleží nám na vzájemných vztazích a myslíme to vážně. Aktuální návštěva předsedy tchajwanského parlamentu v ČR je toho významným potvrzením.
V diplomacii platí, že to, co zůstává nevyřčené, může být důležitější než všechna slova. V případě Tchaj-wanu je jedno slovo, které mnozí raději nevyslovují. To slovo zní „stát”. 
Tchaj-wan si totiž nárokuje pevninská Čína pod vedením komunistické strany. Považuje ho za svou vzbouřeneckou kolonii, která nemá nárok na sebeurčení. Jedná se o dekády trvající nepřátelství, které se promítá do světové politiky. Čína, která v poslední době vyniká svou ostrou a agresivní diplomacií, prosazuje, že má v podstatě právo si zabírat nová území. Zabrala a vojensky obsadila mezinárodní vody v Jihočínském moři a tvrdí, že její je i Tchaj-wan. A přitom nad ním komunistická Čína nikdy neměla moc. V důsledku šikany ze strany ekonomicky mocné Číny jako stát uznává Tchaj-wan pouze 14 států. 
Česká republika už od sametové revoluce, podobně jako jiné demokratické státy, říká, že má „svou politiku jedné Číny“. Zájmeno „svou“ je tu velmi důležité. Říkáme tím, že máme na věc vlastní názor a nemáme vůči Číně v tomto smyslu žádné závazky. Pokud bychom slovo “svou” nepoužili, opakujeme představy a zákazy komunistů z Číny, a to by byla velká chyba.  
Jak naše cesta na Tchaj-wan, tak současná návštěva tamějších představitelů u nás proto přiměla čínskou ambasádu, aby vydala odmítavá stanoviska a protesty. To není nic neobvyklého – překvapivé by naopak bylo, kdyby to nedělala. 
Pracoval jsem jako politický ředitel v Kanceláři prezidenta republiky v době, kdy byl prezidentem Václav Havel. Také tehdy jsme dostávali na stůl čínské protesty. Prezident Václav Havel však tvrdil, že s komunistickou Čínou musíme jednat jako rovný s rovným, jinak si nás nebude nikdy vážit. To stejné platí o Rusku a dalších nedemokratických státech. Kloním se ke stejnému názoru. 
Jak to vypadá, když Číně naopak poklonkujeme, jsme si bohužel zažili během mandátu Miloše Zemana. Prezidenta s čínskými poradci, který byl opakovaně mluvčím velkých firem s byznysem v Číně. Čína si k nám dovolí skutečně cokoli, ale jen pokud jí to umožníme. A zkouší to všude – nejen v Evropě, ale třeba v Africe, kde poskytuje štědré půjčky a de facto si kupuje celé státy. Smutným příkladem je v tomto smyslu také Srí Lanka. U nás musí platit, že svoboda není na prodej. 
Otázku státnosti za Tchajwance nevyřešíme a není to ani naším úkolem. Ale nemůžeme ignorovat, jak nespravedlivě mezinárodní společenství s Tchaj-wanem zachází. Na nátlak Číny je dnes Tchaj-wan vyloučen z mezinárodní spolupráce, ať už se jedná o Interpol, Světovou zdravotnickou organizaci, bezpečnost civilního letectví nebo řešení zhoršování klimatu.
Přestože to stanovy daných mezinárodních organizací umožňují, přestože se jejich jednání běžně účastní vědecké týmy, nevládní organizace nebo soukromé korporace, přestože se jejich závazky Tchaj-wan dobrovolně řídí a chová se jako odpovědný člen mezinárodního společenství, nesmí být účastníkem. Ani jako tzv. pozorovatel. Takové jsou dopady čínského vlivu. 
Česká republika, především vláda a Senát, naopak dávají najevo, že s Tchaj-wanem počítáme. Vláda to má dokonce v programovém prohlášení. Předseda tchajwanského parlamentu You Si-kun vystoupil před senátory s projevem. To je čest, které se dostává jen významným hostům, v nedávné minulosti například běloruské opoziční lídryni Svjatlaně Cichanouské nebo ministru zahraničních věcí USA, kterým byl v tehdejší administrativě Mike Pompeo. 
Za senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem navrhl přijmout usnesení, ve kterém vítáme příležitost posilovat spolupráci našich parlamentů a deklarujeme zájem na posilování spolupráce s Tchaj-wanem jakožto subjektem mezinárodního práva. 
Právě tato formulace, subjekt mezinárodního práva, vzbudila pozornost a vyvolala diskuzi, jestli tím náhodou nedráždíme Čínu a nepřiléváme olej do ohně. Jenomže to bychom přistupovali na čínská pravidla. Tchaj-wan nepopiratelně je subjektem mezinárodního práva, a to po dlouhá desetiletí. Uzavírá mezinárodní smlouvy, dokonce je signatářem Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, podle které se řídí provoz mezinárodních vztahů. Kdybychom se zdráhali to pojmenovat, zůstalo by to jako slon v místnosti. Pokud bychom připustili, že Tchaj-wan nemůže o sobě rozhodovat sám a je jenom objektem mezinárodního práva – žádná další varianta totiž neexistuje –, pak bychom tím připustili, že platí princip o nás bez nás. A to je, jak víme z naší vlastní historie, cesta do záhuby.
Občas se objeví hlasy, že si máme vybrat, protože nemůžeme mít dobré vztahy s ČLR a s Tchaj-wanem zároveň. Jenomže opak je pravdou. Uvedu jeden příklad z historie: Po celou dobu existence DDR, tedy Německé demokratické republiky, mohlo dokonce i komunistické Československo udržovat a rozvíjet vztahy se západním Německem, tedy se Spolkovu republikou. A docela stejně platí, že tak jako má ČR dnes plnohodnotné vztahy s Korejskou republikou, tedy s Jižní Koreou, tak můžeme mít diplomatické vztahy i s jejím severním sousedem, s Korejskou lidově demokratickou republikou. Není tedy pravda, že by nám mezinárodní právo zapovídalo rozvíjet vzájemně výhodné vztahy právě s Tchaj-wanem, například v oblasti kultury, vědy, výzkumu, školství, nebo průmyslu. 
To jediné, co by nám v tom mohlo bránit, je náš vlastní strach z Číny nebo působení čínského vlivu u nás. A to nesmíme dopustit. Česká republika je suverén a Tchaj-wan vlastně stejně tak. Jednáme spolu se vzájemnou úctou a není jediný důvod, proč bychom neměli mít skvělé vztahy a těžit z nich, když je to pro nás vzájemně výhodné. A pokud jde o investice, tak ty tchajwanské, na rozdíl od čínských, nezůstávají v rovině nikdy nenaplněných slibů.
The post <a href="https://www.pavelfischer.cz/14436-cesko-tchajwanske-pratelstvi/">Česko-tchajwanské přátelství </a> appeared first on <a href="https://www.pavelfischer.cz">Pavel Fischer</a>.

Aplikace Youradio Talk

Česko-tchajwanské přátelství

Poslechněte si podcast