Iniciativa Sníh

Vzdělání

Je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie? (epizoda 22)

Pandemie očima vědy - webcasty Iniciativy Sníh

Rádi bychom vám pravidelně přinášeli vyjádření předních odborníků formou webcastů. V nich se pokusíme co nejsrozumitelněji zodpovědět palčivé otázky veřejnosti obestírající probíhající pandemii a vysvětlit, v čem spočívají největší výzvy, kterým dnes společnost čelí.

🩺 Video bylo natočeno 4. května 2021.


 🩺 Na otázku, zda je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie, nám odpoví MUDr. Jaromír Šrámek z 1. LF UK.


 
  🩺 „Řešení epidemie by mělo být svěřeno do rukou klinických lékařů.“ –
 


 🩺 – Toto tvrzení se v jistých obměnách objevuje už od počátku pandemie. Někdy je jím povšechně zpochybněna kompetence např. matematika. Jindy se jím zvyšuje kredit někoho, kdo prosazuje poněkud výstřední pohled na epidemii.


 🩺 Obvykle je tvrzení podáno v poněkud mírnější podobě, takže zdánlivě dává smysl. Vždyť kdo jiný než lékař, který se stará o nemocné, rozumí tomu, jak léčit velké množství nemocných?


 🩺 Jenže toto tvrzení není věcně správné.


 🩺 Podívejme se na studium medicíny. V České republice se medicína sleduje 6 let.


 🩺 Během prvních dvou let je těžištěm studia biologie člověka. Studiu dominují makroskopická a mikroskopická anatomie, biochemie a fyziologie.


 🩺 Třetí rok studia je zaměřen na patologii chápanou jako obecnou nauku o chorobách. Vedle toho studenti získávají první praktické zkušenosti s prací u lůžka nemocného.


 🩺 Čtvrtý až šestý rok procházejí studenti vybranými klinickými pracovišti a teoreticky i prakticky se učí základy vybraných oborů.
 

 🩺 Z hlediska epidemiologie je relevantní jen jeden předmět, který je většinou pojmenovaný „hygiena a epidemiologie“. Předmět má dotaci 3 týdny. Hygienou je míněn zejména vliv faktorů prostředí na zdraví člověka, ale i třeba komplexně chápaná výživa nebo zpracování vody.


 🩺 Pokud se lékař rozhodne pracovat ve zdravotnictví nebo v hygienické službě, čeká ho po promoci pevně definovaná příprava k atestační zkoušce. Pro lékaře připravujícího se k atestaci v klinickém oboru nejsou předepsány žádné aktivity, které by zvyšovaly kvalifikaci v epidemiologii.


 🩺 Vlastní praxe v oboru je zaměřena na prohloubení praktických dovedností týkajících se jeho oboru. Studiem by si měl prohlubovat znalosti týkající se chorob příslušejících jeho oboru. Zde by se měl setkávat i s epidemiologií, ale jen jako konzument výsledků týkajících se především rizikových faktorů jednotlivých onemocnění a četnosti jednotlivých onemocnění.


 🩺 Z dosud uvedeného neplyne, že by klinický lékař nebyl schopen pochopit a věcně správně komentovat nebo dokonce navrhovat řešení epidemie. Plyne z toho pouze to, že pouhé vystudování lékařské fakulty a získání specialisace v klinickém oboru nezvyšuje kompetence k něčemu takovému. Řešení epidemie vyžaduje jiný základní a jiný odborný výcvik. Místo zaměření na jednoho nemocného, kterým je třeba se zabývat podrobně, vyžaduje zaměření na velké množství nemocných a také nemocí ohrožených. K tomu připravuje lékaře specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie.


 🩺 Předpovědi některých klinických lékařů týkající se budoucího vývoje epidemie už ukázaly, jak hluboce se mohou takoví lékaři mýlit. Selhání jejich předpovědí není neočekávané. Pustili se totiž do něčeho, na co je jejich dosavadní studijní a profesní dráha vůbec nepřipravila.


 🩺 Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc.
 🩺 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové.



 
  www.iniciativa-snih.cz
 
 

 
  im.vse.cz/evidence-based-management
 
 

 
  www.lf1.cuni.cz
 
 

 
  www.sisyfos.cz
 



 
  Zdroj

🩺 Video bylo natočeno 4. května 2021.

<h3>
 🩺 Na otázku, zda je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie, nám odpoví MUDr. Jaromír Šrámek z 1. LF UK.
</h3>
<quote>
 
 🩺 „Řešení epidemie by mělo být svěřeno do rukou klinických lékařů.“ –
 
</quote>

 🩺 – Toto tvrzení se v jistých obměnách objevuje už od počátku pandemie. Někdy je jím povšechně zpochybněna kompetence např. matematika. Jindy se jím zvyšuje kredit někoho, kdo prosazuje poněkud výstřední pohled na epidemii.


 🩺 Obvykle je tvrzení podáno v poněkud mírnější podobě, takže zdánlivě dává smysl. Vždyť kdo jiný než lékař, který se stará o nemocné, rozumí tomu, jak léčit velké množství nemocných?


 🩺 Jenže toto tvrzení není věcně správné.


 🩺 Podívejme se na studium medicíny. V České republice se medicína sleduje 6 let.


 🩺 Během prvních dvou let je těžištěm studia biologie člověka. Studiu dominují makroskopická a mikroskopická anatomie, biochemie a fyziologie.


 🩺 Třetí rok studia je zaměřen na patologii chápanou jako obecnou nauku o chorobách. Vedle toho studenti získávají první praktické zkušenosti s prací u lůžka nemocného.


 🩺 Čtvrtý až šestý rok procházejí studenti vybranými klinickými pracovišti a teoreticky i prakticky se učí základy vybraných oborů.
 

 🩺 Z hlediska epidemiologie je relevantní jen jeden předmět, který je většinou pojmenovaný „hygiena a epidemiologie“. Předmět má dotaci 3 týdny. Hygienou je míněn zejména vliv faktorů prostředí na zdraví člověka, ale i třeba komplexně chápaná výživa nebo zpracování vody.


 🩺 Pokud se lékař rozhodne pracovat ve zdravotnictví nebo v hygienické službě, čeká ho po promoci pevně definovaná příprava k atestační zkoušce. Pro lékaře připravujícího se k atestaci v klinickém oboru nejsou předepsány žádné aktivity, které by zvyšovaly kvalifikaci v epidemiologii.


 🩺 Vlastní praxe v oboru je zaměřena na prohloubení praktických dovedností týkajících se jeho oboru. Studiem by si měl prohlubovat znalosti týkající se chorob příslušejících jeho oboru. Zde by se měl setkávat i s epidemiologií, ale jen jako konzument výsledků týkajících se především rizikových faktorů jednotlivých onemocnění a četnosti jednotlivých onemocnění.


 🩺 Z dosud uvedeného neplyne, že by klinický lékař nebyl schopen pochopit a věcně správně komentovat nebo dokonce navrhovat řešení epidemie. Plyne z toho pouze to, že pouhé vystudování lékařské fakulty a získání specialisace v klinickém oboru nezvyšuje kompetence k něčemu takovému. Řešení epidemie vyžaduje jiný základní a jiný odborný výcvik. Místo zaměření na jednoho nemocného, kterým je třeba se zabývat podrobně, vyžaduje zaměření na velké množství nemocných a také nemocí ohrožených. K tomu připravuje lékaře specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie.


 🩺 Předpovědi některých klinických lékařů týkající se budoucího vývoje epidemie už ukázaly, jak hluboce se mohou takoví lékaři mýlit. Selhání jejich předpovědí není neočekávané. Pustili se totiž do něčeho, na co je jejich dosavadní studijní a profesní dráha vůbec nepřipravila.


 🩺 Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. 
 🩺 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové.



 <a href="https://www.iniciativa-snih.cz">
 www.iniciativa-snih.cz
 </a>
 

 <a href="https://im.vse.cz/evidence-based-management">
 im.vse.cz/evidence-based-management
 </a>
 

 <a href="https://www.lf1.cuni.cz">
 www.lf1.cuni.cz
 </a>
 

 <a href="https://www.sisyfos.cz">
 www.sisyfos.cz
 </a>



 <a href="https://vimeo.com/543578314/5c2cf4d9bd">
 Zdroj
 </a>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie? (epizoda 22)

Poslechněte si podcast