Velikonoční pondělí - tradice u nás a ve světě

Velikonoční pondělí je spojené s koledováním a pomlázkou. V Čechách a na Moravě muži šlehají ženy pomlázkami pletenými z vrbového proutí, aby se ženy omladily a koledují malovaná vejce. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Děvčata jsou pomlázkou šlehána mimo jiné proto, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška. Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček. Pomlázka byla spíše symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se tak mohly dokonce cítit uražené. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Na Velikonoční pondělí se chodilo hodovat s řehtačkami. Ty se použily už na Zelený čtvrtek, kdy se po vsi honil chlapec převlečený za Jidáše. Řehtačky měly rovněž za úkol svolat lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a tzv. odletěly do Říma.

Snídaně se na Velikonoční pondělí sestává z beránka, mazance nebo jidášů. K obědu se v tento den podává například jehněčí maso nebo pečený králík. Z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky.

A jak se slaví Velikonoce v zahraničí? V Americe nemají hlavním dnem pondělí, ale neděli. Celou oslavu zakončují velkým obědem a sbíráním vajíčkem v domě a po zahradě. Podle tradice je tam schovává velikonoční zajíček. V Maďarsku se ženy a dívky polévají vodou, aby byly plodné. Muži následně dívku postříkají parfémem a za odměnu dostanou vajíčko, koláč nebo alkohol. Ani v Maďarsku nechybí pečená masa a sladké kynuté buchty. Na Velikonoční pondělí v Polsku chlapci mrskají děvčata vrbovou větvičkou, polévají je vodou a voňavkou. Děvče, které je polité, se dle pověry do roka vdá. Polsko je silně věřící země. Až 90 % obyvatel nechává své sváteční pokrmy na Bílou neděli posvětit. Kromě klobásy a šunky se jí také chléb, sůl a hlavně křen – jako symbol zdraví, ale také utrpení. Pečou se bábovky z kynutého těsta. Norsko slaví Velikonoce velmi svérázně. Kromě malování vajíček je velkou tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Ne jinak je tomu v novinách. Samozřejmě také vychází mnoho knih. V těchto dnech jsou dokonce i krabice od mléka potištěny detektivními příběhy. V Británii zase nejsou moc oblíbené pomlázky. Britům se totiž tento zvyk zdá moc násilný, a tak jsou dívky výprasku ušetřeny. V Německu jsou velikonoční dny spojené se sportem a to v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. V Řecku, v den pravoslavných Velikonoc, probíhá v každém domě vajíčková bitva. Ano, slyšíte dobře! Všichni členové rodiny po sobě hází vajíčka a cílem je samozřejmě vajíčko o soupeře rozbít! Rusové při pravoslavných oslavách Velikonoc barví vajíčka červenou barvou, která symbolizuje Kristovu krev. V kostelech si pak vajíčka nechávají požehnat a konzumují je k velikonočnímu obědu. Skořápky pak rozbíjejí hřebíky, aby si připomněli utrpení Ježíše. Na Filipínách berou oslavy naprosto vážně. Věřící se sjíždějí do vesnice San Pedro, kde po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a někteří se na něj nechají krátce ukřižovat. Katolická církev tento rituál kritizuje.

Tak Veselé Velikonoce!