Martina Sokolová

Historie

Škaredá středa: Den, kdy se nesmíte mračit

Ozvěny minulosti

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.

Velikonoce

Den před Zeleným čtvrtkem má hned několik lidových pojmenování. Nejznámějším je asi Škaredá středa nebo Sazometná. Setkat se ale můžete i se Smetnou nebo Černou středou. Určitě si ji ale nepleťte se středou Popeleční. Tou totiž začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Právě Škaredá středa je pro křesťany prvním důležitým dnem tzv. Pašijového týdne, který připomíná poslední chvíle Ježíše Krista. Škaredá středa je připomínkou dne, kdy Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Kristových učedníků, zradil Ježíše. Legenda praví, že tak učinil za 30 stříbrných. Svého skutku později litoval a ze zoufalství se oběsil.

Youradio Talk

Podle pověry se na Škaredou středu lidé neměli mračit, aby další rok neměli zamračené a škaredé všechny středy. Lepší je tedy zatnout zuby a všechny nepříjemnosti a povinnosti zvládnout s úsměvem a dobrou náladou, abyste se jednoduše nepodobali hanebnému Jidášovi. Všechny stesky a splíny šlo navíc zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná nebo Smetná. Se sazemi a jejich barvou pak pro předvelikonoční středu zlidověl název Černá středa. Vymetení komína znamenalo vyhnání zlých sil a neštěstí ze stavení, aby v příštím roce nemohly lidem v domě škodit a všichni tak byli šťastní a zdraví. Na Škaredou středu se nemělo jíst maso ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den bylo zvykem připravit „škaredé jídlo“. Většinou šlo o bramborové nebo jiné placky, různé „trhance, jednoduše pokrmy, které na talíři vypadaly neupraveně. Často to byl právě bramborák, který se natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Tradičně se také připravovalo velikonoční pečivo známé jako jidáše. Jde o sladké kynuté pečivo, pokroucené jako Jidášův charakter. Kynuté těsto je samo o sobě symbolické – představuje nový život, protože při kynutí nabývá na objemu. Tvar jidášů se liší podle regionů, ale pro všechny platí, že musí připomínat provaz nebo uzel, na němž se Jidáš oběsil poté, co zradil Krista. Takže se někde pletou spirály nebo copánky jako oprátky, jinde se tvarují do písmene J, mohou to být prý ale i placky s mřížkami a vpichy. Jidáše se pečou na Škaredou středu večer. Ale pozor – jíst se mají až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek. Jedna z pověr praví, že kdo se do pochoutky polité medem zakousne ještě před svítáním, bude celý rok zdráv. Zároveň si zajistí ochranu před lidskou zradou, hadím uštknutím a hmyzím bodnutím. A tady bych si dovolila poznámku, že aby tohle všechno platilo, musíte si jidášky upéct doma sami. Ty nepečené doma totiž tuhle kouzelnou moc nemají. Ke Škaredé středě se váží i některé méně známé lidové pranostiky, které naznačují, jaká bude ten rok úroda. Tak tedy Když o Černé středě hřmí, na poli se urodí. Další z nich praví, že na Smetnou středu setý bývá krásný len. Na závěr snad jen přání, abyste si užili Škaredou středu s úsměvem od ucha k uchu a neměli tak ty následující středy v roce zakaboněné.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Škaredá středa: Den, kdy se nesmíte mračit

Poslechněte si podcast