9. ledna: Den, kdy emigroval Jan Werich

Když v září roku 1938 obsadilo nacistické Německo československé pohraničí Jiří Voskovec a Jan Werich už nějakou dobu vystupují proti Třetí říši. Opírají se do ní například ve svých hrách Těžká Barbora a Pěst na oko. Dostávají se tak pod německý drobnohled. A i proto 9. ledna 1939 Werich společně s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem emigrují do Spojených států. Voskovci se daří prchnout z Československa už na podzim roku 1938. Pokud by neunikli, pak by pravděpodobně skončili tragicky. Oba herci figurují na nepohodlném seznamu Gestapa. Jsou na čtrnáctém a patnáctém místě. Problémy se pro Osvobozenecké divadlo objevily velmi brzy po obsazení Československa. Policejní referátník poznamenává, že divadlo slouží k propagování krajně levicové politiky. 7. listopadu 1938 tak Zemský úřad navrhuje divadlu odejmout koncesi.

Umělci si uvědomují závažnost situace a snaží se obstarat si víza. To je tehdy možné už pouze pomocí úplatků. Zajímavé jsou i statistiky. V průběhu roku 1937 úřady vydaly celkem 48 tisíc pasů. V lednu roku 1939 už jen 10 tisíc.  Voskovec, Werich i Ježek chtějí do Spojených států vycestovat na základě pozvánky od tanečnice z Balady z hadrů Lotte Goslarové, která před nacismem utekla do Ameriky už dříve. Ježek žádá o prodloužení pasu 24. listopadu 1938. Vše probíhá jako po másle a policejní ředitelství nemá výhrady. Ježek ještě musí dodat další dokumenty. Jde o potvrzení obchodní a živnostenské komory o obchodní nutnosti jeho cesty, stanovisko úředního lékaře o léčení v cizině nebo souhlasné stanovisko sborového velitelství. I to se mu daří zařídit. Zemský úřad povoluje Ježkovi přechod hranic vlakem v Moravské Ostravě nebo odlet z Ruzyně.  Ježkův pas je platný až do 30. listopadu 1943. Český hudební skladatel získává ale to nejdůležitější. Policejní ředitelství mu uděluje vysvědčení zachovalosti, které je nezbytné pro získání amerického víza. Werich dostává rovněž zelenou a cesta do Spojených států se zdá být otevřená.  Werich s Ježkem ale nemají ještě vyhráno. Letadla z Československa už totiž příliš nelétají. Oba umělci se potřebují nutně dostat z Ruzyně do Curychu. A daří se jim to právě 9. ledna.

Chybělo přitom málo a mohlo být všechno jinak. 9. ledna totiž po cestě panuje hustá mlha. Pilot tak nechce riskovat a během letu se chce ještě otočit zpět do Prahy. Werich na něj naléhá a prosí jej, aby to nedělal. Pilota nakonec přemlouvá a letadlo po chvíli přistane na curyšskou ranway. Werich prchá z vlasti na poslední chvíli. V Československu na něj čeká fingované obvinění. O něm jej údajně dříve informuje úředník z policejního ředitelství. Do 9. ledna ho ale drží v šuplíku. I díky tomu se umělci bezpečně dostávají do Spojených států. Jan Werich se společně s Jiřím Voskovcem vrací hned po druhé světové válce do Československa. Díky vzestupu komunistického režimu se ale nemohou vrátit k politické satiře, a tak Voskovec v roce 1950 podruhé emigruje do Spojených států. Werich naopak v Praze zůstává. Jaroslav Ježek se konce války nedočkal. zemřel 1. ledna1942 v New Yorku na chronické ledvinové onemocnění.