8. října: Den, kdy byla vynalezena mikrovlnná trouba

Je třeba ale také uvést, že k objevu ale přispěl i český profesor Augustin Žáček. Ten jako první popsal princip oscilace magnetronu, který mikrovlnná trouba využívá.

Mikrovlnná trouba je dnes součástí vybavení většiny domácností i restaurací. Masově se začala používat od 70. let, kdy ji japonské firmy zmenšily do současné podoby. Ta první, kterou představila v roce 1947 firma Raytheon, se totiž od současných přístrojů notně lišila: vysoká byla skoro dva metry, a vážila 350 kilogramů.

Mikrovlnná trouba byla kdysi výsadou jen luxusních restaurací, jídelních vozů nebo zaoceánských parníků. Tedy všude tam, kde bylo třeba rychle ohřát velká množství jídel. Masovějšímu rozšíření bránily jak nepraktičnost z hlediska objemnosti, tak i cena. První mikrovlnky stály kolem tří tisíc dolarů.

První trouby určené pro domácnosti se v prodeji objevily až v roce 1955. Stály kolem 1300 dolarů, ale stále byly pro průměrnou kuchyni velmi objemné. Díky japonskému vývoji menších magnetronů se první skutečně kompaktní mikrovlnky objevily až v roce 1967, tehdy stály těsně pod 500 dolarů. Od té doby se použití mikrovlnné trouby značně rozšířilo a doznala také několika technických vylepšení.

V 60. letech se vyskytly také první pochybnosti o vlivu mikrovln na zdraví. Americké výzkumy zjistily, že mikrovlnné záření opravdu ze spotřebičů uniká a tento nedostatek vyřešily až federální standardy z roku 1971.

Koncem 60. let se stala mikrovlnka symbolem rychlého života ekonomicky vyspělých Spojených států amerických. Mikrovlnka připravila miliony teplých večeří denně a nespočet popcornů k večernímu sledování televize. V Evropě se mikrovlnky rozšířily až v 80. letech a u nás masově až po sametové revoluci.