8. květen: Den, kdy skončila druhá světová válka

Za počátek pádu Třetí říše se dá považovat už léto roku 1941, když se Hitler rozhodl zaútočit na Sovětský svaz. Jeho neúspěšné tažení pak doslova zamrzlo v bitvě u Stalingradu v roce 1943. Od té doby se soukolí Wermachtu začalo v podstatě rozpadávat.

Vysněná říše se začala drolit, nacistické německo ztrácelo kontrolu nad Evropou. Už dávno nebylo rozkročeno na dvou třetinách kontinentu a v červnu 1944 se navíc povedlo vylodění spojenců v Normadii. S blížícím se koncem války, ale válečná krutost nepolevovala.

Německo bylo z jara roku 1945 v agónii a Hitler už na nic nebral ohledy. Vydával rozkazy o neustupování, ve svém bunkru přemisťoval imaginární armády a bez ohledu na věk povolával do zbraně všechny muže, kteří ještě v tehdejším německu zbyli.

30. dubna byli vojáci Rudé armády v Berlíně, konkrétně 300 metrů od hitlerova bunkru. Vůdce, který ve společnosti svých posledních věrných hitlerjugend ještě před pár dny oslavil 56 narozeniny, nechal zabít svého psa - fenu německého ovčáka Blondi, oženil se svou dlouholetou družkou Evou Braunovou a jako manželé následně ukončili své životy. Nevěsta spokla kapsli s jedem, Hitler volil střelu do spánku.

V prvních májových dnech se už německá fronta hroutila na několika místech najednou. Zatímco se na východní frontě ještě tvrdě válčilo, němečtí vojáci na západní frontě začali ve velkém přebíhat do amerického zajetí.

2. května vyvěsili Sověti nad Berlínem rudou vlajku a začali pátrat po nacistických pohlavárech.

Tou dobou se němečtí generálové pokoušeli vyjednávat se západními spojenci o separátním míru. Doufali totiž, že by tím na západní frontě uvolnili své jednotky pro další boj s Rudou armádou a mohli by zachránit alespoň část svého území, ale i Evropy před obsazením Sověty. Američané a Britové jejich návrhy odmítli a vyžadovali pouze bezpodmínečnou kapitulaci.

Mezitím se Evropou valila vlna radosti z blížící se svobody, ale i potřeba pomsty proti všem, kteří kolaborovali s okupanty. Krvavou stopu za sebou zanechávali ale i ustupující německé jednotky, které v několika květnových dnech jen na českém území vypálili obce Leskovice a Javoříčko. Příslušníci SS na svém ústupu také zmasakrovali na 200 českých obyvatel včetně žen a dětí.

Mírová vyjednáváních probíhala ve francouzské Remeši. Po zdlouhavých rozhovorech se nakonec zástupci Spojenců a Sovětů sešli brzy ráno s Němci a u dokumentu o délce jeden a půl stránky podepsali bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Konec války v Evropě je stanoven na 8. května ve 23:01 přesně.

Po historickém podpisu se ovšem z Moskvy ozval sám Stalin, kterému se nelíbilo, že v Remeši nebyl žádný vyšší vojenský velitel Rudé armády. Ze sovětského pohledu to také vypadalo, že si Američané přisvojují kapitulaci Německa a požadovali tak nové podpisy i kapitulaci. Konkrétně v Berlíně, v místě velkého vítězství sovětské armády. 8. května se tak konal druhý podpis, na který se už sjelo nejvyšší sovětské velení.

K podpisu této druhé kapitulace došlo až 9. května 43 minut po půlnoci. Tento časový skluz je důvodem, proč se “Den vítězství“ v Rusku slaví o den později.

A i když oba májové dny mívají podobu vojenských přehlídek soudobých zbraní a občas zavání propagandou, připomínají hlavně těžko pochopitelný účet, který si válečné běsnění vyžádalo. Přes 70 milionu mrtvých, po válce také zůstalo 35 milionů invalidů a 20 milionů sirotků.