7. duben – Den, kdy vybuchla sopka Vesuv a zdevastovala Neapol

Vesuv se řadí do tzv. Kampánského sopečného oblouku, k němuž patří i další sopky v okolí, např. Monte Epomeo na ostrově Ischia.  Je to jediná sopka na evropské pevnině, která byla aktivní během posledních sto let. Zároveň bývá považována za nejnebezpečnější sopku evropské pevniny, vzhledem k tomu, že oblast Neapolského zálivu je nejhustěji obydleným regionem pod činnou sopkou. Vesuv měří 1 279 metrů a řadí se mezi tzv. stratovulkány, tedy navrstvenou sopku s velmi příkrými svahy, jež tvoří velké množství vrstev lávy. Jeho základ tvoří hora Somma. Archeologové prokázali činnost Vesuvu už kolem roku 1800 př. n. l., kdy pod ním zanikly osady doby bronzové. V roce 1995 byla oblast kolem Vesuvu prohlášena za národní park.

Historické prameny uvádějí, že při explozi v roce 1906 část vrcholu zmizela a Vesuv se snížil o desítky metrů, údajně až o 160. Řádící vulkán tehdy zničil domovy tisíců lidí, stovky z nich zabil. Byla to tehdy velká tragédie a Itálie kvůli ní musela odstoupit od pořádání olympijských her.

Nejhorší dopad měly padající kameny. Ty vykolejily vlak a poničily řadu domů. Vesnice San Giuseppe Vesuviano, ve které žilo šest tisíc lidí, byla sopečným popelem, kameny a lávou téměř zničena. Drtivá většina lidí z ní uprchla, někteří se ale schovali v kostele, který ale erupce také zničila. Zemřelo několik desítek mužů, žen a dětí. Říká se, že v troskách kostela zůstala stát pouze socha svaté Anny, což mnozí lidé brali jako zázrak. Zpustošeno bylo také mnoho vesnic a měst při pobřeží. Dobový tisk informoval o tom, že do Neapole se přišlo ukrýt až několik desítek tisíc lidí. Na Neapol ale také došlo. Město pokryl popel a po následných deštích i tzv. lahar – všeničící sopečné bahno.

Poslední velký výbuch proběhl v roce 79 n. l., kdy bylo zničeno několik měst včetně slavných Pompejí. Během této masivní erupce bylo do atmosféry uvolněno velké množství jedovatých plynů. Mrak, který výbuch vytvořil, sahal do výšky až 37 km. Z odhadované populace 20 tisíc lidí zemřely při erupci Vesuvu v Pompejích zhruba 2000 z nich. Sopka dýmala a chrlila popel už několik dní před ničivou erupcí, a tak řada lidí z města utekla. Města Pompeje, Herculaneum, Oplontis a Stabie byla doslova pohřbena pod šestimetrovými nánosy sopečného materiálu. Archeologové dodnes odhalují zbytky starověkých měst a vědci se věnují analýzám mumifikovaných těl, jejich poslední objev dokazuje, že sopečný popel a bahno s kusy magmatu o teplotě 520 stupňů proměnily lidské mozky ve sklo.

V průběhu několika posledních staletí došlo k více než stovce erupcí. K těm s nejtragičtějším dopadem patří výbuch roku 1631, při němž zemřely tři tisíce lidí a popel dopadl až do vzdálenosti dvanácti set kilometrů. Sopka se ozvala šestkrát i v 18. století, osmkrát v 19. století a v letech 1906, 1929 a 1944. Poslední z uvedených erupcí těžce zdevastovala města i krajinu, ale nebyly zaznamenány žádné oběti na životech. Zničena ale byla lanovka, která vozila turisty ke kráteru. V tomtéž roce bylo rozhodnuto o vybudování silnice do nadmořské výšky 1 000 metrů.

V současnosti, pokud toužíte nahlédnout do útrob této mohutné hory, musíte po svých. Asi kilometr od kráteru se nachází parkoviště, tudíž se nemusíte obávat náročného stoupání. Ke kráteru se platí vstupné, přičemž můžete projít zhruba polovinu jeho obvodu.  Cesta od moře na vrchol sopky, tedy

z nadmořské výšky nula, vám zabere zhruba tři až čtyři hodiny. Mezi tradičními upomínkovými předměty, které se na Vesuvu nabízejí, najdete mimo jiné pohledy, knížky o Vesuvu i šperky a další předměty vyrobené ze sopečného kamene. Zkuste také bílé, červené či růžové víno Lacryma Christi (Kristovy slzy), které se pěstuje pouze na úrodné půdě na úpatí sopky. Kristus prý uronil slzy, když se naposledy podíval na Zemi a uviděl krásnou Neapol. Poté se podle legendy na nehostinném povrchu sopečné lávy první keříky vinné révy ujaly. Koupíte-li si víno v patřičné výšce, dostanete na lahev razítko s nadmořskou výškou, kam až jste pro tento unikát museli vystoupit. Pořídíte ho i v lahvích ze sopečného kamene.

I v dnešních dnech je Vesuv stále živý a činný. Citlivé přístroje zaznamenávají neustálý pokles půdy v okolí a italská vláda má připravený evakuační plán pro případ, že se sopka rozhodně opět ukázat svoji sílu. Ten schválila po téměř 2000 letech od nejznámější sopečné erupce v historii lidstva. V italském městě Pompeje je součástí plánu pro evakuaci obyvatel jejich převoz loděmi na zhruba 500 kilometrů vzdálený ostrov Sardinie.