6. ledna: Tři králové

Zpátky ale k legendě o Třech králích, která se vyvíjela více než dva tisíce let. Její obsah se postupem let měnil, základ ale vycházel z biblického příběhu z doby, kdy se narodil Ježíš Kristus. V té době vládl v Jeruzalémě král Herodes. Tenkrát přišli do Jeruzaléma tři mudrci z Východu, kteří byli později považování za krále, a ptali se po nově narozeném židovském králi, jemuž chtěli vzdát hold. Herodes je na základě rad svých rádců poslal do Betléma. Tam se mudrcům zjevila betlémská hvězda, která je dovedla přímo do stáje k Ježíškovi. Obdarovali zde svého pána zlatem, kadidlem a myrhou. Kadidlo je vonná směs pryskyřic některých stromů a představuje symbol modlitby. Myrha je zase vonná pryskyřice. Snad právě pro počet a vzácnost oněch darů se ve 12. století v legendě objevili právě králové. A dle počtu darů tak byli tři. Každopádně tu noc, kdy mudrcové obdarovali Ježíška, se jim zjevil sen, podle nějž se měli při zpáteční cestě vyhnout městu Jeruzalému, což také učinili. Podobný sen se zjevil i Josefovi. Ježíšův otec měl podle snu odvést svou rodinu do Egypta a také tak udělal. Herodese rozzlobilo, že se mudrci do Jeruzaléma nevrátili a ze strachu o moc nechal v Betlémě a okolí zabít všechny chlapce do dvou let. Až když Herodes zemřel, mohl se Josef s rodinou vrátit do izraelské země.

Až v 5. století našeho letopočtu byli tito tři mudrci, králové, pojmenováni jako Kašpar, Melichar a Baltazar, ten byl černé pleti. Většina lidí si myslí, že K+M+B jsou první písmena jmen Tří králů, což není tak docela pravda. KMB neboli latinské CMB ve skutečnosti znamená Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná po celý rok, proto se za písmena píše letopočet. A ještě se vysvětlíme ony křížky mezi písmeny. To není znaménko plus, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale opravdové kříže na znamení Svaté trojice – Otce, Syna a Ducha svatého.

Tři krále dodnes připomínají malé děti - koledníci. Zatímco dříve se za ně převlékaly chudé děti, které tak měly poslední možnost vykoledovat si zásoby jídla na zimu, od roku 2000 tak činí děti, které vybírají peníze na Tříkrálovou sbírku pomáhající potřebným lidem. Děti jsou oblečené do bílých košil s papírovými korunkami na hlavách. Jedno ze tří dětí má pak umouněné tváře od sazí, což symbolizuje tmavou barvu pleti.

Ve střední Evropě je pak zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, u nás v Čechách obvykle K+M+B. Svěcená křída se používala také jako léčebný přípravek. Rozemletá se přidávala do žrádla dobytku proti uhranutí, šestinedělky ji zase nosily ve váčku na krku jako ochranu před uřknutím. V kolébce křída chránila novorozence před divoženkami.

Období Tří králů bylo vždy na lidové zvyky a tradice velmi bohaté. Slavilo se už 5. ledna. Předvečer svátku se nazýval Svátkem světel nebo Svatvečer svíček. Na venkově se v tento čas věštila budoucnost podobně jako na Štědrý den. Nejčastěji se pouštěly svíčky v ořechových skořápkách po vodě v nádobě. Opakovalo se dokonce i lití olova, tentokrát ovšem v tříkrálové svěcené vodě. Mezi další zvyky patřilo také věštění délky života. Každý člen rodiny zapálí stejně vysokou svíci a komu dohoří nejdříve, toho si nejdříve odnese smrt v podobě Morany. Pokud dým stoupal vzhůru a plamen byl jasný, čekalo dotyčného nebe. Když svíce prskala, dým šel k zemi a plamen byl nerovnoměrný, čekalo jedince peklo. Svíčka své uplatnění našla také při věštění průběhu nového roku. Svíčka se dala na rovný povrch, na místo, kde nebyl průvan. Pak se zapálila a sledoval se její plamen. Pokud plápolal ze strany na stranu, znamenalo to cestování a změny, ostré záření na vrcholu knotu značilo štěstí a prosperitu. Když se plamen kroutil, tak si měl dotyčný dát pozor na intriky a pomluvy. Plamen prskající zase znamenal zklamání a když plamen sám od sebe zhasnul, bylo to znamení smůly lepící se na paty.

Pevné zdraví měla na Tři krále zaručit tříkrálová koupel. A rovnou zapomeňte na pohodu v horké vaně. Bylo třeba se ponořit do řeky nebo do potoka. Na Tři krále, a to hned ráno, se v některých krajích dívky omývaly sněhem, aby měly zdravou pleť. Variantou pro neotužilce bylo vypití sklenky posvěcené vody z kostela a to pěkně nalačno.

Na Tři krále se také pekla zvláštní kynutá buchta z mazancového těsta ve tvaru kruhu, který symbolizoval královskou korunu. Hospodyně do něj navíc zapékala minci. Kdo ji pak během konzumace našel, stal se králem a mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.

Po svátku Tří králů nastává pro křesťany období klidu, které trvá do Masopustu, po němž až do Velikonoc nastává 40denní půst.