6. června: Den D, vylodění v Normandii

Bylo to setkání dvou světů. Na jedné straně německé přesvědčení o své neporazitelnosti a bohorovnost s jakou reagovali na nečekaný výsadek u normandských břehů. Na druhé straně vynalézavost a odhodlání spojenců překonat nepřítele za každou cenu.

Rozhodnutí o invazi padlo už o půl roku dřív na konferenci tzv. velké trojky v Teheránu. Američané a Britové se Sověty konečně dohodli, že otevřou západní frontu. Za nejzazší termín byl vybrán květen 1944. V té době už ale Němci tušili, že k podobné události dojde, pro tyto případy měli vybudovaný Atlantický val. Monstrózní systém opevnění zbudovali v délce 2500 km. Po svém dokončení se měl táhnout od Norska až po hranice se Španělskem. Byl tvořen minovými poli či dělostřeleckými hnízdy umístěnými v mohutných betonových bunkrech. Největší obranná síla byla soustředěna do okolí francouzského města Pas-de-Calais, které bylo nejbližším místem k břehům Velké Británie. Hitler očekával, že právě tady spojenci udeří.

Do průběhu vyloďovací operace ovšem zasáhla i dokonalá mystifikace. Přesněji, největší dezinformační kampaň v dějinách vojenství. Dvojitým agentům se podařilo přesvědčit nejvyšší německé velení, že invaze proběhne na ose Dunkerk - Pas-de-Calai. Dokonce týden po invazi si mnohé nacistické špičky mysleli, že v Normandii proběhl jen diverzní útok a ten hlavní teprve přijde. Hitler tomu věřil až do konce června a i podle toho Němci posunovali své jednotky. Respektive neposunovali.

Ani Spojencům nevycházelo vše dle plánu. Původní termín vylodění byl 5. května 1944, den před úplňkem. Vyloďovacímu vojsku chyběla plavidla pro nově zařazené divize a plánovaná akce se odložila o celý měsíc. Měsíční odstup byl vybrán záměrně. Lodě mohli k břehům dorazit jen při vysokém přílivu. Tedy nejlépe v období úplňku.

V pátek 5. června spojenecké velení obdrželo od hlavního meteorologa nepříznivou předpověď počasí. To je v tu chvíli tak špatné, že si na druhé straně za kanálem La Manche špičky německé armády berou volno. Nikdo z nich invazi nepředpokládá. Američané tuší, že odklad operace o další měsíc by byl příliš riskantní. Hrozilo by vyzrazení celého plánu. Americký generál Dwight Eisenhower ale využil drobného zlepšení v předpovědi a vylodění odkládá jen o 24 hodin. Dnem D se tak stal 6. červen.

Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Krycí jména vyloďovacích pláží, ke kterým plují lodě americké, britské a kanadské armády. Vojáci z nejhůře přístupné pláže Omaha prožívají peklo na zemi. Ti, kteří přežijí pak budou popisovat tento den jako jatka. Mnozí z nich nenajdou za celý následující život sílu se na francouzské pláže vrátit.

I přes silné ztráty spojenců se Němcům nepodařilo své pozice udržet. Početní přesila byla ohromující. Protiněmecká koalice vyslala k francouzským břehům 25 tisíc parašutistů, ty následovalo na 7 tisíc lodí, v nich v první vlně 170 tisíc vojáků. Ti se pomalu prokousávali do francouzského vnitrozemí až definitivně překonali nedobytný Atlantický val.

Vylodění v Normandii skončilo i přes děsivé počty mrtvých úspěšně. Konec války začal být na dohled.