6. července: Den upálení mistra Jana Husa

Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Kalvína a Zwingliho.

Od roku 1398 vyučoval Hus na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Ta ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411).

Hus byl v Čechách v bezpečí, ale poté, co byl císařem Zikmundem vyzván, aby se omluvil za kacířství před církevním koncilem, odjel do německé Kostnice a jeho osud měli v rukou jeho odpůrci.

Koncil svolal Jan XXIII. po naléhání římského krále Zikmunda do Kostnice u Bodamského jezera na 1. listopad 1414. Měl ukončit církevní rozkol, reformovat církev a odstranit kacířství. Proces s Husem byl tedy jen jednou z více položek koncilu.

Hus v Kostnici podléhal církevnímu právu. Podle tohoto práva byl však za své názory předem odsouzen, a byl proto hned zatčen.

Hus si byl vědom, že může skončit na hranici, pokud odmítne omluvu. Církev jej navíc vinila i z názorů, které nikdy nekázal. Hus byl dlouho vězněn a byl na něj vyvíjen fyzický i psychický nátlak. Při veřejném slyšení před kostnickým tribunálem mu ale nebylo umožněno své myšlenky obhájit, pouze je mohl odvolat a omluvit se.

Hus vyzýval, aby jeho názory byly tedy vyvráceny a v případě, že toto uzná za pravdivé, své učení odvolá. Sám Zikmund, který nejprve Husa chránil, nyní spíše vyzýval k jeho likvidaci, jelikož se obával Husova případného návratu do Čech a rozšíření jeho myšlenek.

Hus neustoupil ze svých názorů a byl 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Husův popel byl vysypán do Rýna, aby z něj nic nezůstalo jeho věrným. Paradoxně Husova smrt kazatelovo učení ještě více popularizovala a vyvolala v českých zemích lidové bouře.

Po Husovi byl 30. května 1416 odsouzen a upálen také další český kazatel, Husův a Viklefův následovník Jeroným Pražský. Shořel na hranici na stejném místě u řeky Rýna jako Hus.

Husovy myšlenky a dramatické okolnosti soudu a jeho smrti zapálily plamen husitského hnutí a započaly českou reformaci a úsilí o proměnu katolické církve.

Hus byl po své smrti uctíván jako mučedník. Symbolem husitského hnutí se stal kalich, který symbolizoval jeden z požadavků, kterým bylo přijímání podobojí coby výrazu rovnosti duchovních a prostého lidu.

Datum jeho upálení se stalo památným dnem v roce 1925, v roce 1990 pak českým státním svátkem. Jako mučedníka uznává mistra Jana Husa česká starokatolická církev a pravoslavná církev. Pro Církev československou husitskou je výročí jeho smrti fakticky největším svátkem.