Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRN

Historie

5. března: Den, kdy Sověti rozhodli o Katyňském masakru

Play

Poslechněte si podcast

5. 3. 2019

3 min

O epizodě podcastu

Každá země má své národní trauma. Pro Polsko je jistě jedním takovým takzvaný Katyňský masakr. Jednalo se o popravu 22 tisíc polských důstojníků, politiků a představitelů inteligence sovětskými vojáky. Ruské politbyro v čele s Josifem Stalinem o hromadném povraždění rozhodlo 5. března 1940.

Každá země má své národní trauma. Pro Polsko je jistě jedním takovým takzvaný Katyňský masakr. Jednalo se o popravu 22 tisíc polských důstojníků, politiků a představitelů inteligence sovětskými vojáky. Ruské politbyro v čele s Josifem Stalinem o hromadném povraždění rozhodlo 5. března 1940. 

K popsání celé události se musíme vrátit na úplný počátek druhé světové války. Tedy do chvíle, kdy v září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko. Zemi si přitom rozdělilo se Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop. Tímto dokumentem se zároveň Němci se Sověty zavázali, že proti sobě nebudou útočit. Když Sovětský svaz překročili východní hranici Polska, jeho vojáci vzali do zajetí tisíce Poláků. Nejednalo se pouze o vojáky, ale i učitele, vědce, politiky a umělce. Někteří z nich se dočkali propuštění. Řada z nich ale putovala do sovětských pracovních táborů.

 

Tam polští zajatci strávili zimu a doufali, že je Sověti brzy propustí. To se ale nestalo. Politbyro komunistické strany 5. března 1940 rozhodlo, že zajatou polskou elitu čítající 22 tisíc lidí popraví. Dokument podpisem stvrdil i samotný Stalin nebo ministr zahraničí Vjačeslav Molotov. Krutovládce Stalin odsouzené k smrti nazval “nacionalisty a kontrarevolučními aktivisty”. 

 

Sovětští vojáci vraždili zajatce postupně kulkou do hlavy. Nejčastěji k popravám docházelo u měst KatyňKalinin a Charkov, kde byli mrtví odklízeni do masových hrobů.

Jak už bylo řečeno, mezi oběťmi byli kromě důstojníků i intelektuálové, umělci nebo duchovní. Někteří historikové uvádějí, že při Katyňském masakru zemřelo i okolo tří stovek Čechů. 

 

O popravách se neměl nikdo dozvědět. Přesto už v roce 1943 objevili masové hroby nacisté. Goebbelsova propaganda chtěla tento objev využít ke svému “očištění” a odvrátit pozornost od svých zločinů proti lidskosti. Okolní svět včetně Poláků se domníval, že za nelidským vražděním stáli sami nacisté.

 

Do Katyně tak na základě německé iniciativy přijela Mezinárodní komise. Její vyšetřování skutečně ukázalo, že k popravám došlo už před příchodem Němců na území Sovětského svazu. Stalin nicméně závěry vyšetřování odmítl a označil je za lež. Zinscenovala vlastní vyšetřování a zfalšovala dokumenty. A když byl po válce nastolen v Polsku komunistický režim, o události se dále nemohlo mluvit.

 

Pravda vyšla na povrch až o téměř půl století později. V únoru roku 1989 vydalo Polsko důkazy o sovětské odpovědnosti. Jako důkaz předložilo dokument Polského červeného kříže. Více než 4000 pitev dokázalo, že k popravám došlo v období mezi koncem března a počátkem května roku 1940. 

 

Rusko v čele s tehdejším prezidentem Michailem Gorbačovem se k masakru přiznalo až na jaře roku 1990.

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.