4. prosince: Den, kdy začal Velký londýnský smog

"Bylo to jako být slepý." To jsou slova jednoho ze svědků Velkého smogu v Londýně. Píše se 4. listopadu 1952 a obyvatelé Londýna se probouzejí do nezvykle husté žlutočerné mlhy. Tehdy město ještě netuší, že tato pohroma bude trvat celých pět dní a stát život tisíců obyvatel.

Bezvětrný Londýn obklopuje začátkem prosince 1952 tlaková výše. V jejím důsledku dochází k teplotní inverzi, což znamená, že studený a k tomu nehybný vzduch se udržuje pod teplejším vzduchem. Kvůli tomu se vytváří doslova toxická mlha, ve které se mísily saze domácích komínů, výfukové plyny městské dopravy a kouře z fabrik nebo elektráren. Ve vzduchu se tak drží vysoké dávky látek škodlivých zdraví. Nezvyklou žlutočernou barvu způsobují asfaltové částice sazí.

Problém mlhy není pouze v jejím vražedném složení. Způsobuje rovněž nulovou viditelnost. Je vidět pouze na několik metrů. Kolabuje tak městská hromadná doprava, která musela na několik dní přerušit provoz. Dopravovat po městě se dá pouze metrem. V husté mlze nejezdí ani sanitky a lidé se zdravotními problémy se tak musí do nemocnic dostat sami.

Smog proniká i do domů. Problémy s viditelností mají zejména větší prostory. Ruší se koncerty a promítání filmů. Situace se nadále zhoršuje. 6. prosince už je vidět pouze na jeden metr. Lidé tak nevidí ani na chodník a při chůzi šoupou nohama, aby nezakopli o obrubníky.

Londýnu se jako zázrakem vyhýbá panika. Londýňané byli zvyklí na mlhy a ve většině případů se domnívali, že jde jen o další inverzi, která brzy zmizí. To se ale stalo až 9. prosince, kdy se konečně zvedl vítr a smog zmizel stejně rychle, jako přišel.

Důsledkem velké londýnské mlhy zemřelo přes 12 tisíc lidí. Někteří lidé umírali během pohromy přímo na ulici. Převážně šlo o starší generace s dýchacími problémy nebo malé děti.

Ale i další přichází o život důsledkem zápalu plic a bronchitidy. Desítky tisíc dalších osob si pak odnáší trvalé zdravotní následky.

Přes strašlivou bilanci nicméně velký londýnský smog jistě do budoucna ještě mnohem více životů zachránil. Tato událost totiž přehodnotila pohled na znečištění vzduchu. Británie si uvědomila, že musí učinit protiopatření, která podobným situacím zamezí. Dva roky po Velké mlze britská metropole přijímá speciální zákon. Ten má snížit míru spalování paliv, jejichž důsledkem vznikají škodlivé látky. Za další dva roky později se prosazuje další neméně důležitý zákon. Vychází pod názvem Clean Air Act. Zakazuje pak vytápění londýnských domácností pomocí pevných částí.

Dochází k přijetí další řady zákonů zasahujících i do dalších britských měst. Později se zavírají i londýnské tepelné elektrárny. Domácnosti začínají používat pouze plynové nebo elektrické kotle.

Londýn svoji ekologickou politiku neopouští ani nyní. V roce 2013 zavádí poplatek za vjezd do centra. Tím omezuje vozidla ve středu Londýna. Klasické taxíky se měni v elektromobily. Ve městě jsou rovněž k dispozici  stojany s koly na půjčení. Ruku v ruce s tím vzniká množství cyklostezek. Praha by se mohla také více inspirovat. Co myslíte?