Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 4. dubna: Den vraždy Martina Luthera Kinga

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

4. dubna: Den vraždy Martina Luthera Kinga

Obrázek epizody 4. dubna: Den vraždy Martina Luthera Kinga

Poslechněte si podcast

4. 4. 2021

3 min

O epizodě podcastu

Jaká osoba se vám vybaví, když hovoříme o rasové rovno-právnosti a muži, který "měl sen"? Jistě, nejde o nikoho jiného než o amerického křesťanského kazatele a bojovníka proti rasismu Martina Luthera Kinga. Jeho neúnavné úsilí nastolit pro Afroameričany lepší podmínky přineslo příznivce ale i odpůrce se zakořeněnou nenávistí. Tato zloba vyvrcholila 4. dubna 1968, když zasáhla Kinga na balkoně hotelu amerického města Memphis střela z pušky.

Martin Luther King se narodil 5. ledna 1929 v Atlantě duchovně založené rodině. Následoval rodinnou tradici a vrhl se do studia teologie. V této oblasti získal doktorát. Začátkem 50. let Kinga zaujaly názory duchodního a politického vůdce Mahátmy Gándhího. Šlo o jeho důležitý vzor, na základě něhož začal budovat svoji vlastní cestu. Pracoval neúnavně až dvacet hodin denně. V rámci osvěty cestoval napříč celými Spojenými státy.

Stal se lídrem takzvaného hnutí Civil Rights Movement a byl skvělým rétorem. Dav posluchačů tak dokázal ovlivnit impozantními přesvědčovacími schopnostmi. Měl jednoduchá přání - volal po stejných právech pro všechny. Během projevů opakoval, že se staví proti jakémukoli násilí. Vyzýval tak své okolí, aby se vzdalo agrese i přes časté útoky rasistického hnutí Ku-klux-klan.

King dosáhl prvního pozitivního výsledku ve snaze o rovnoprávnost v roce 1955. Stalo se tak díky bojkotu autobusů v Montgomery. Rok poté soud rozhodl o zakázání rasové segregace v autobusech.

28. srpna 1963 před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu řekl King jeden z vůbec nejznámějších projevů v historii. Učinil tak během velkého pochodu za práci a svobodu. Projev vrcholil zvoláním: “Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru”. V prosinci roku 1964 i díky tomu získal Nobelovu cenu za mír.

Martin Luther King hledal důležitého spojence v americkém prezidentovi Johnu Fitzgeraldovi Kennedym. Přišel ale o něj během atentátu v Texasu 22. listopadu 1963. To už měl King mezi veřejností řadu nepřátel. Mezi jedním z nich byl i ředitel FBI J. Edvard Hoover. Proti aktivistovi brojil kvůli podezření z napojení na komunisty a osnování převratu. Kvůli tomu Kinga dokonce odposlouchávali. Podezření se ale nikdy nenaplnilo.

Výjimkou nebyli ani jedinci, kteří si přáli Kingovu smrt. Při pumovém útoku na jeho dům vyvázl ale kazatel bez úhony. Přežil i bodnutí nožem do břicha. Svým umírněným postojem si King našel odpůrce i v Afroamerických hnutích. Ti požadovali totiž radikálnější řešení. Své odpůrce získal i díky negativnímu postoji k válce ve Vietnamu.

4. dubna roku 1968 v 18hodin, byl M. L. King zasažen střelou z pušky, když stál na balkónu u svého motelového pokoje. Rána prošla pravým límcem u košile, prorazila hrdlo, prošla míchou a nakonec se zastavila v rameni

Dva měsíce po atentátu byl na londýnském letišti Heathrow zadržen pravděpodobný pachatel - bývalý vězeň James Earl Ray. Ten se ke svému činu přiznal a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 99 let.

Smrt velkého aktivisty vyvolala v šedesáti amerických městech ohromné nepokoje. V den pohřbu MLK, vyhlásil prezident USA Lyndon Johnson den smutku. Pohřbu se zúčastnilo na 300 000 lidí.

Odkaz mladého kazatele, který se dožil pouhých 39 let je ale stále živý. Například i tím, že je od roku 1986 den Kingových narozenin prohlášen národním svátkem Spojených států.