4. března: Den, kdy byl patentován uhlíkový mikrofon

Zvukový projev je nejpřirozenějším komunikačním prostředkem člověka. Na jeho zaznamenávání jsme si ale museli počkat až do 19. století. Řeč bude o přístroji, který mám přímo před sebou - o mikrofonu. S jeho prvním prototypem přišel Alexander Graham Bell jako součást telefonu. Mnohem více se ale pravděpodobně o rozvoj rozhlasu a hudebního průmyslu zasloužil Emile Berliner. Ten se rozhodl Bellův telefon studovat a přišel na velké množství nedostatků. Vyvinul tak nový typ vysílače. 4. března 1877 si nechal patentovat uhlíkový mikrofon.

Emile Berliner přišel na svět 20. května 1851 v německém Hannoveru do rodiny obchodníka a amatérské hudebnice. V Německu ale svoji budoucnost neviděl a tak emigroval do Spojených států. Nejprve tři roky pracoval ve Washingtonu D.C. . Poté se přesunul do New Yorku, kde začal působit v laboratoři chemika Constantina Fahlberga - objevitele sacharinu. Právě zde si Berliner uvědomil, že svoji budoucnost chce zasvětit vynálezům.

Když roku 1876 přišel Alexandr Bell s telefonem, je vynálezem fascinován. Seznámil se s ním mimochodem na výstavě ke stému výročí vzniku Spojených států. Zároveň mu ale přišlo, že by si zasloužil vylepšení. O rok později už představil svůj vynález “volného kontaktního vysílače”, tedy uhlíkový mikrofon. Vědecká obec je nejprve skeptická. Nevěří, že by se Berlinerovi povedlo něco podobného vymyslet. Neměl přeci žádné vysoké vzdělání a širší znalosti fyziky.

V šoku byl i samotný Bell, který se za Berlinerem rozhodl vyslat svého kolegu Thomase Watsona. Ten zjistí, že vynález je skutečně převratný a projevil o něj velký zájem. Společnost The Bell Telephone Company nakonec Berlinerův mikrofon odkoupila za 50 tisíc dolarů a zároveň mu nabídla pozici výzkumného asistenta. Tím se Berliner skutečně stal.

19. století je vedle svých převratných vynálezů spojené hlavně s četnými spory o ně. Jiné to nebylo ani v případě mikrofonu. Berlinerův patent začal ohrožovat Thomas Alva Edison, který si uhlíkový mikrofon rovněž patentoval v březnu roku 1877. Spor skončil před soudem, který nakonec rozhodl ve prospěch Edisona a prohlásil Berlinerův patent za neplatný.

I přes tuto nepříjemnost pracoval Berliner pro Bella až do roku 1884. Ve svých vynalézavých touhách neustal. Proto přišel i s dalšími převratnými objevy. Jako první přišel s gramofonem, zdokonalil letecký motor, a stál u vynálezu vrtulníku.

Založil rovněž firmu na výrobu zvukových desek a gramofonů. Tím si na svoji stranu získal hudebníky z celého světa, kteří jeho desky používali pro reprodukci muziky. Berliner naplno ukázal i své podnikatelské schopnosti. Svůj patent prodal do Kanady, Velké Británie ale i rodného Německa. Nechal si dokonce patentovat ochrannou známku, která představovala psa. Logo černobílého psa u trouby gramofonu je proslulé dodnes.