31. prosince: Jak a proč se v Česku slaví Silvestr

A vezmeme to pěkně popořadě, ale v opačném směru. Tedy, kdo byl Silvestr? Silvestr I. byl papež, kterému byl zasvěcen právě 31. prosinec. Křesťané to ale na počátku 4. století neměli v římské říši jednoduché. Císař Dioklecián je vnímal jako nebezpečnou sektu a nechával je vraždit na potkání. Náš hrdina proto přežíval v lese a mezi lidi raději moc nechodil. Ukrýval se na úbočí hory Monte Soratte, která leží severně od Říma. Podle jedné legendy se papežem stal už v 21 letech a na památku svého lesního úkrytu přijal jméno Silvestr. Silva v latině znamená les a v širším významu označuje i obyvatele lesa.

Podle Knihy papežů, což je písemný seznam papežů z roku 530, se Silvestr narodil v Římě a na svatý stolec usedl v roce 314 po smrti svého předchůdce Miltiada. Shodou okolností se tehdy začalo křesťanům lépe dýchat. Císařem už nebyl krvelačný Dioklecián, ale rozvážnější Konstantin Veliký, který v roce 313 takzvaným Milánským ediktem povolil křesťanství. Později se dokonce nechal pokřtít.

Silvestrův pontifikát trval 21 let, což z něj dodnes dělá jednoho z nejdéle sloužících svatých otců. Za tu dobu vykonal řadu zázraků, takže když 31. prosince 335 zemřel, velmi brzy byl prohlášený za svatého. Tím ale jeho pouť historií zdaleka neskončila. Právě naopak. Jeho jméno se začalo mohutně skloňovat v 8. století, kdy se objevilo v takzvané Konstantinově donaci, což byla listina, podle níž Silvestr vyléčil císaře z malomocenství a světský panovník na výraz díků přesunul své sídlo do Konstantinopole a Řím přenechal papeži.

V průběhu staletí se také měnily dny, kdy začíná nový rok. Kalendář se lámal třeba 1. března, jinde zase 25. prosince. Někdy splýval se začátkem adventu nebo s Velikonocemi, takže byl pohyblivý.

S 1. lednem se začal příchod nového roku ve větší míře spojovat až v 16. století. Jako církevní svátek ho v římskoněmecké říši s konečnou platností zavedl císař Ferdinand II. Tenkrát ale nebyl spojen s bujarým veselím jako v současnosti. Lidé pouze poděkovali v kostele za příchod nového roku a dům od domu chodily takzvané ometačky, což byly černě oděné chudé ženy, které ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna. Bez toho by v novém roce dobře nehřála. Za to byly odměněny almužnou nebo jídlem. Právě kvůli tomuto zvyku se tehdy Silvestru říkalo Babí den. O Silvestru také nesměly hospodyně prát a věšet prádlo, jinak by způsobily smrt někoho blízkého. Nesměla se též pojídat drůbež, jinak by uletělo štěstí. Také pamatujte na to, že poslední noc v roce má kouzelnou moc. Mělo by se splnit to, o čem sníte.

A nakonec - jak si pomocí starých pověr přičarovat 365 šťastných dní v novém roce. :) S koncem roku se vypořádejte se všemi dluhy. Ty by se neměly přenášet do nového roku, jinak se jich totiž nezbavíte. Hypotéka vás tak docela trápit nemusí, splátkový kalendář je pevně daný, ale takový dluh u kolegy za oběd se smáznout dá. Zbavte se všech černých myšlenek a negativních emocí. Pokud jste se s někým pohádali, zkuste se usmířit, pokud se na někoho zlobíte, odpusťte mu. Do Nového roku vstupujte s čistou domácností. A před usnutím o Silvestrovské noci myslete na něco hezkého. Jak už jsem říkala, poslední den v roce má kouzelnou moc a pokud se vám o vašem přání bude i zdát, pak by se mělo i splnit.