30. listopadu: Den, kdy vystoupil první Čech v newyorské Metropolitní opeře

30. listopadu je důležitým milníkem pro českou hudbu. V tento den roku 1906 totiž dochází k debutu českého pěvce v Metropolitní opeře v New Yorku. Jde o tehdy šestatřicetiletého tenoristu Karla Buriana, který vystupuje v romantické opeře Tannhäuser autora Richarda Wagnera.  Burianův hudební talent vychází z genetických předpokladů. Jeho otec Emil František Burian byl hudební skladatel a divadelník. Dědeček Jan byl zase písničkářem. A bratr vystupoval v Národním divadle v Praze jako barytonista.  Začátky Burianovy kariéry se ale netočí výhradně kolem hudby. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze nastupuje v roce 1889 na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. I přesto, že je úspěšným studentem a premiantem třídy, tak na právech končí. Svoji energii začíná naplno věnovat tomu, co miluje. Tedy zpěvu. Pod křídla si jej bere učitel Morice Wallerstein a kapelník Anger.  Poprvé rodák z Rousínova u Rakovníka vystupuje roku 1890 na pódiu brněnského divadla ve Stodole. Ve stejné sezóně zpívá i v brněnském Státním divadle. Stává se také součástí divadelní skupiny Ladislava Chmelenského. Jeho cílem je ale Národní divadlo v Praze. Nakonec se mu dostává zajímavé nabídky od kapelníka Alfréda Škroupa pro působení v operním sboru v zahraničí. Burian tak bere šanci za pačesy a odchází do estonského Tallinu. Rozhoduje se správně. Díky štěstí okamžitě vystupuje v roli tenora a proslavuje se.  Po sedmi měsících opouští Tallin a v roce 1893 odjíždí do Lipska. Zdejší působení nemá ale dlouhého trvání. Po prvním vystoupení jej totiž ředitel Max Tegmann propouští. Důvodem je podle slov Tegmanna nevhodný hlas a chlapecký zevnějšek.  Následuje několik angažmá v menších českých a německých divadlech. V Královské opeře v Hannoveru si Burian zkouší i sólové party. V rámci tohoto působení jezdí hostovat do Brém. Pozdějí se dostává do role prvního tenoristy hamburské královské opery. Tento úspěch mu otevírá cestu k hostování v Berlíně a konečně i do vysněného Národního divadla v Praze. Ani tady ale Burian nevydrží dlouho a opouští ho kvůli řediteli opery Karlu Kovařovicovi.  Dostáváme se k angažmá v Budapešti a především v Drážďanech. To jsme už v sezóně 1902 až 1911. Zde Burian ztvárňuje důležité tenorové role v dílech Richarda Wagnera. Po boku Emmy Destinnové představuje například roli krále Heroda ve světové premiéře opery Richarda Strausse Salome.  To už se přesouváme do Burianova nejslavnějšího období. Přichází 30. listopad 1906 a historicky první vystoupení českého pěvce v Metropolitní opeře v New Yorku. Zde český tenorista vystupuje až do roku 1913. Vede jej přitom vynikající dirigent a skladatel Gustav Mahler nebo dirigent Arturo Toscanini.  Česká stopa v Metropolitní opeře po Burianovi zdaleka nekončí. Později zde vystupuje například Rudolf Berger, Leo Slezák nebo Pavel Ludikar. V Met debutuje i slavná Ema Destinnová. Píše se konkrétně 16. listopadu 1908.  Svůj hlas propůjčili Metropolitní opeře ale i Jarmila Novotná, Ludmila Dvořáková, Naděžda Kniplová, Eva Randová, Eva Urbanová nebo Magdalena Kožená.