3. dubna: Den narození Tomáše Bati

Náš zákazník, náš pán. Známé heslo, které se pojí k jednomu z nejslavnějších českých byznysmenů - Tomáši Baťovi. Král obuvi se narodil 3. dubna 1876. Pokračoval v rodinné tradici a díky své píli a inovacím vybudoval světoznámou obuvnickou firmu Baťa. Nešlo ale pouze o skvělého manažera. Své vůdčí dovednosti prokázal i jako starosta města Zlín, které díky Baťovi vzkvétalo.

Jak už bylo zmíněno, Tomáš Baťa se narodil do ševcovské rodiny. Jeho jméno se neodmyslitelně váže k městu Zlín, konkrétně pak k Dlouhé ulici, kde stál dům jeho rodiny. Už v raném mládí ale jeho rodinu postihla tragédie. Když bylo Tomášovi osm let, zemřela mu matka.

Jeho otec se ale brzy oženil znova a rozhodl se celou rodinu odstěhovat do Uherského Hradiště. V tomto městě měl jeho otec ševcovskou dílnu. Právě v ní Tomáš získal potřebné znalosti řemesla, díky kterému se v budoucnu proslavil. Tomáš Baťa byl nejmladší ze tří sourozenců. Jeho podnikatelský duch byl ale nejvýraznější. Zarputile se věnoval četbě knih, pomocí nichž získával nové poznatky. V 15 letech hledal inspiraci ve Vídni a v Praze, kde se pokoušel prodávat produkty své rodiny.

Začátky Baťova podnikání sahají do roku 1894. Tou dobou se Tomáš společně se svými sourozenci Antonínem a Annou vyplatili z otcovy společnosti, aby tak mohli ve Zlíně společně vybudovat vlastní obuvnickou firmu. Počátky Baťova podnikání nebyly nejjednodušší. Nové firmě hrozil dokonce bankrot. Své dluhy ale dokázal smazat a na konci 90. let 19. století se už zrodila i nová pobočka v Kelči, kde pracovalo 32 pracovníků. Následovala strmá expanze a společně s ní i značný nárůst zaměstnanců. Tou dobou také začal vyrábět slavné baťovky. Plátěné boty, jejichž výroba byla rychlá a levná. Dostupná proto byla i chudším lidem.

Rok 1899 byl důležitý pro Baťovo inovování fabriky. Ve Frankfurtu nad Mohanem totiž objevil krásu strojové výroby. Inspiraci hledal ale i ve Spojených státech. Tam od roku 1905 sbíral potřebné zkušenosti v místních továrnách. Baťa se do Spojených států vrátil ještě po první světové válce. Tentokrát se nezaměřil výhradně na výrobní procesy. Zajímal jej totiž i sociální přístup k zaměstnancům a pokoušel se vžít do jejich kůže. Došlo mu, že je zapotřebí dbát o blaho zaměstnanců například ve chvíli, když jsou nemocní. Investice na základě toho směřoval do pojišťovnictví. To už se Baťově firmě dařilo pronikat téměř do celého světa.

Baťa ve Zlíně odkupoval pozemky a rozšiřoval svoji firemní infrastrukturu. Výroba obuvi závratně rostla a bylo nezbytné nabírat nové a nové zaměstnance. Kvůli tomu vznikly takzvané Baťovy domky. Tímto krokem chtěl zlínský podnikatel zajistit zaměstnancům ubytování, které by bylo v blízkosti jeho továren a pracovníci se tak zbytečně nevyčerpávali absolvovanou cestou.

Baťa byl obchodním a marketingovým inovátorem. Vytvořil systém takzvané Baťovy soustavy řízení. Konkrétně jde o systém k motivování zaměstnanců. Nalezl ale i inovace v marketingu. Zcela jistě zná každý člověk pojem Baťova cena, která je zakončena číslicí 9.

Baťa působil i jako starosta města Zlín. Během svého působení vybudoval školu, nemocnici a podporoval projekty dotýkající se dopravní infrastruktury. Jeho zájmy tak neustále překračovaly i jeho rodné město.

Baťův život 12. července 1932 předčasně ukončila havárie letadla nedaleko Otrokovic. Se svým pilotem zrovna mířil do švýcarského města Möhlin, aby otevřel novou pobočku. Letadlo se ale pravděpodobně vinou špatného počasí zřítilo. Baťa zemřel v pouhých 56 letech. Osudovým dnem se pro něj stal 12. červenec 1932. Společnost pak skončila v rukou Baťova syna Tomáše.