Michaela Hofmanová

Historie

3. června: Den, kdy začal masakr na náměstí Nebeského klidu

Ozvěny minulosti

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.

protesty

tanky

armáda

komunismus

Čína

demonstrace

Událost, o které se v Číně nemluví. V noci ze 3. na 4. června 1989 došlo na pekingském náměstí Nebeského klidu k masakru. Armáda Čínské lidové republiky zde zabila několik tisíc studentů kvůli tomu, že volali po demokratizaci země. Podle odtajněných britských dokumentů během krvavě potlačených protestů proti tamnímu režimu mohlo zemřít až deset tisíc lidí. Čínské úřady na druhé straně uvádějí, že zásah měl na svědomí dvě stě obětí a o celé události na svém území zakazují hovořit.

Youradio Talk

Událost, o které se v Číně nemluví. V noci ze 3. na 4. června 1989 došlo na pekingském náměstí Nebeského klidu k masakru. Armáda Čínské lidové republiky zde zabila několik tisíc studentů kvůli tomu, že volali po demokratizaci země. Podle odtajněných britských dokumentů během krvavě potlačených protestů proti tamnímu režimu mohlo zemřít až deset tisíc lidí. Čínské úřady na druhé straně uvádějí, že zásah měl na svědomí dvě stě obětí a o celé události na svém území zakazují hovořit.  Pojďme se podívat, co předcházelo této dramatické události. Po smrti prvního a také nejvýraznějšího lídra komunistické Číny Mao Ce-tunga se tvář země začala měnit. Stojí za tím politik Teng Siao-pching, který nastartoval řadu hospodářských reforem, otevřel Čínu zahraničnímu obchodu a zvednul zemi ze dna chudoby.  Rozvíjející se ekonomika ale nepřinesla pouze prosperitu, ale i problémy. Jedním z nejvýraznějších byla hyperinflace, která vyvolala velkou vlnu kritiky. Obyvatelé začali nejvyšší představitelé obviňovat z korupce. Díky otevřenosti trhu do Číny proudily knihy, filmy nebo muzika ze Západu. Do popředí se začali dostávat intelektuálové vyzývající po větší míře svobody nejenom v politické oblasti.  To se ale nelíbilo komunistickému režimu, který si chtěl za každou cenu udržet výsostné postavení a neochvějnou moc. Čínští komunisté se vliv Západu snažili potlačit ideologickými kampaněmi. Situace ale nabrala v dubnu 1989 ještě větší otáčky po smrti předsedy Ústředního výboru Komunistické strany Číny Chu Jao-panga, který byl nakloněn k reformám. Právě k uctění jeho památky se začali scházet na náměstí Nebeského klidu první stovky studentů. Pieta postupně vyústila v protesty za svobodu tisku a nastolení dalších demokratických svobod. Den, co den se na náměstí scházelo více a více lidí. Drželi hladovku a vyzývali vládu k dialogu. Demonstrace začaly gradovat v květnu roku 1989, kdy na náměstí demonstrovaly už přes dva miliony lidí. Premiér Li Pcheng tak volal po razantním zásahu proti nepokojům do hlavního města povolal armádu a vyhlásil stanné právo. Povolaná armáda sice protestující zaskočila, zatím ale zůstávala v klidu a tak lidé v demonstracích pokračovali. Po pár dnech ale Li Pcheng Přikázal vyklidit náměstí za jakoukoliv cenu. 3. června v noci tak začala armáda střílet do davu neozbrojených demonstrantů. Na náměstí vjely tanky. Krveprolití trvalo několik hodin. Nad ránem už měla armáda náměstí plně pod kontrolou a demonstranty rozehnala. Symbolem nepokojů se stal osamocený muž s igelitovými taškami, který se postavil do cesty koloně tanků. To se stalo až 5. června ráno, kdy už přejížděli po téměř prázdném náměstí. Tato scéna se uchovala jen díky západním zpravodajům, kteří scénu natáčeli a fotografovali z hotelu Peking. V Číně je masakr stále tabu - neučí se o něm ve školách, a v dnech okolo jejího výročí je náměstí silně střežené. Nikdo také dodnes neví, kolik přesně lidí zemřelo.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

3. června: Den, kdy začal masakr na náměstí Nebeského klidu

Poslechněte si podcast