29. února: Den, který je v kalendáři jen jednou za čtyři roky. Proč?

Přestupný rok vyrovnává rozdíly, které vznikají mezi délkou kalendářního a tropického roku. Pokud tápete, pak kalendářní rok je rok podle kalendáře. Současným mezinárodně používaným kalendářem je takzvaný gregoriánský, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince a má 365 dní. Pokud jde o tropický rok, pak v tomto případě je to doba trvání oběhu Země kolem Slunce. V praxi se to měří přechodem Slunce přes tzv. jarní bod. Délkou je to také cesta Slunce od obratníku Raka k obratníku Kozoroha a zpět. Slunci to trvá celkem 365 dní 5 hodin 48 minut 45,4 sekundy.

Ze srovnání délky kalendářního a tropického roku je jasné, že rozdíl je celkem 5 hodin 48 minut a 45,4 sekundy. O tolik je delší každý tropický rok oproti našemu kalendáři. Přestupný rok byl tedy zaveden pro to, aby se oba kalendáře srovnaly. Platí, že jeden kalendářní rok trvá 365 dní, tropický rok pak 365,242.

Přestupný rok je tedy každý čtvrtý rok, kdy má kalendářní rok 366 dní. Platí tedy 365 + 365 + 365 + 365 = 1461 dní za 4 kalendářní roky. 4 tropické roky pak mají celkem 1460,968 dní, což už víceméně vychází. Nesrovnalosti jsou dorovnány v dlouhém období tím, že pokud je rok dělitelný 100, tak musí být zároveň dělitelný 400, aby byl přestupný.

Kdybychom neměli přestupné roky, tak každý rok by se začátek astronomického jara posunul zhruba o čtvrt dne dozadu. Jaro by tak začínalo stále dříve.

A teď vychytané pomůcky, jak si vypočítat, kdy bude přestupný rok. Je-li číslo roku dělitelné čtyřkou a nelze ho vydělit číslem 100, pak jde o rok přestupný. Rok přestupný je dělitelný číslem 400. Pokud rok není dělitelný číslem 4, jde o rok nepřestupný. A je-li rok dělitelný číslem 100 a nelze ho vydělit číslem 400, pak rovněž nejde o přestupný rok.

Možná se ptáte, kde se vlastně tradice přestupného roku vzala a proč vychází právě na únor?

Tradice 29. února vychází z dob starého Říma. V juliánském kalendáři začínal nový rok až v březnu, a posledním měsícem starého roku tak byl únor. Díky tomu se stal únor nejkratším měsícem, zbylo na něj prostě jen 28 dní, než začal nový rok. Aby se srovnala délka kalendářního a tropického roku, tak byl k únoru přidáván jednou za čtyři roky den navíc. Původně Římané měli dvakrát 24. února, později začal být den navíc přidáván na konec února, a tak vznikl 29. únor. Je to zároveň jediný den v roce, kdy oficiálně může žena požádat muže o ruku. Nikdy jindy v roce k tomu nemá právo, ale jednou za čtyři roky ano. Tento zvyk se stal inspirací pro romantický film Přestupný rok z roku 2010. V irském filmu si zahráli Matthew Goode a Amy Adams. Mimochodem irská tradice, která dovoluje ženám požádat muže 29. února o ruku, skutečně existuje.

29. únor přitahuje páry, které se chtějí nechat oddat. Dost často ale hraje roli, zda přestupný den připadá na pracovní nebo víkendové dny. Například v roce 1992 vyšel 29. únor na sobotu. Tehdy si své ano řeklo rekordních 990 párů. A jak už to bývá, i k 29. únoru se váží pověry. Jena z nich tvrdí, že těhotné ženy si nesmí stříhat vlasy, dokud neporodí, aby se narodilo zdravé dítě. Lidé také věřili, že nesmí nic sbírat ze země a nosit to domů, aby si nenatáhli negativní síly do domu. Mělo se to snad týkat celého přestupného roku, takže nic moc zpráva pro houbaře.

K 29. únoru se ale vážou i významné dny. Třeba v roce 1880 se Švýcarům povedl prokopat Gotthardský tunel, který měřil patnáct kilometrů. Do provozu byl uveden o dva roky později. V té době šlo o nejdelší tunel v Evropě.

29. února 1920 byla přijata Ústavní listina Československé republiky Národním shromážděním. 6. března téhož roku byla publikována pod č. 121/1920 ve Sbírce zákonů a nařízení.

Poslední únorový den v roce 1996 budou mít v paměti navždy obyvatelé Sarajeva. Tehdy skončila totiž blokáda města, která trvala nekonečných 1425 dní.

A 29. února v roce 2012 byla dokončena věž Tokyo Skytree, která měří úctyhodných 634 metrů.