Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRN

Zahraniční

29. ledna: Den, kdy Bush definoval „osu zla“

Play

Poslechněte si podcast

29. 1. 2019

2 min

O epizodě podcastu

Slova mají velkou moc. O to víc, zaznějí-li z úst amerického prezidenta. George Bush 29. ledna 2002 pak během své zprávy o stavu unie vyslovuje legendární frázi. Hovoří o takzvané “ose zla”. Označuje tak Irák, Írán a Severní Koreu. Podle Bushe se tyto státy pokouší dostat ke zbraním hromadného ničení.  Termínem pak zahájil i štvanici proti těmto státům. Za jeho užití ale Bushe později kritizoval i jeho otec. Podle něj ničemu neprospěl.

Slova mají velkou moc. O to víc, zaznějí-li z úst amerického prezidenta. V roce 2002 se Spojené státy stále vzpamatovávají z teroristického útoku na Světové obchodní centrum. Tehdejší prezident George Bush používá ve svých proslovech horečná slova namířená proti terorismu. 29. ledna 2002 pak během své zprávy o stavu unie vyslovuje legendární frázi. Hovoří o takzvané “ose zla”. Označuje tak Irák, Írán a Severní Koreu. Podle Bushe se tyto státy pokouší dostat ke zbraním hromadného ničení.  

Každoroční projev o stavu unie využívají američtí prezidenti k bilancování a předestření svých priorit v nadcházejícím roce. Bush v roce 2002 označil v projevu za svůj hlavní cíl porážku terorismu. Připomněl, že ve světě se objevují desetitisíce vycvičených zabijáků a nejméně dvanáct států teroristy přechovává. „Jestliže nebudou jednat, bude jednat Amerika,“ prohlásil tehdy Bush. Konkrétně pak varoval Irák, Írán a Severní Koreu.

Bush se svou vůbec první zprávou o stavu unie skutečně zapsal do historie. Termínem „Osa zla“, který se používá dodnes, pak zahájil i štvanici proti těmto státům. O rok později Spojené státy společně s Velkou Británií a Austrálií zahájily útok na Irák, kde po pouhých třech týdnech svrhly režim Saddáma Husajna. Za záminku, pod kterou do války s Irákem vstoupily, se ale schovat nemohou. Chemické zbraně, které měl mít údajně irácký režim k dispozici, Američané nenašli.

S pádem režimu došlo naopak k roztříštěnosti blízkovýchodní země. Mnohokrát se v této souvislosti hovoří i o tom, že tato skutečnost vedla ke vzniku Islámského státu. Do řad džihádistů se totiž přidaly desítky bývalých Saddámových důstojníků. Bushův krok v současnosti kritizuje i většina Američanů.  Invaze do Iráku byla varováním pro Severní Koreu a Írán. Tyto mocnosti se rozhodly učinit razantní kroky, aby nedopadly stejně jako Irák. S velkým úsilím tak začaly pracovat na jaderném programu a získat atomovou zbraň. Severní Koreji se to podařilo i demonstrovat. V říjnu 2006 režim Kim Čong-ila otestoval svoji první jadernou bombu. Írán naopak pracoval na jaderném programu v tajnosti. Bushova snaha v boji proti Ose zla tak měla kontraproduktivní důsledky.  Někdejší siláckou rétoriku Georgi Bushovi mu vyčítal i jeho otec. Napsal to například ve své biografii Osud a moc: Americká odysea George H. W. Bushe. Podle něj termín ničemu neprospěl. „Zapálená rétorika se sice snadno dostane na první stránky novin, ale nevyřeší diplomatické problémy,“ uvedl. 

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.