29. ledna: Den, kdy Bush definoval „osu zla“

Slova mají velkou moc. O to víc, zaznějí-li z úst amerického prezidenta. V roce 2002 se Spojené státy stále vzpamatovávají z teroristického útoku na Světové obchodní centrum. Tehdejší prezident George Bush používá ve svých proslovech horečná slova namířená proti terorismu. 29. ledna 2002 pak během své zprávy o stavu unie vyslovuje legendární frázi. Hovoří o takzvané “ose zla”. Označuje tak Irák, Írán a Severní Koreu. Podle Bushe se tyto státy pokouší dostat ke zbraním hromadného ničení.

Každoroční projev o stavu unie využívají američtí prezidenti k bilancování a předestření svých priorit v nadcházejícím roce. Bush v roce 2002 označil v projevu za svůj hlavní cíl porážku terorismu. Připomněl, že ve světě se objevují desetitisíce vycvičených zabijáků a nejméně dvanáct států teroristy přechovává. „Jestliže nebudou jednat, bude jednat Amerika,“ prohlásil tehdy Bush. Konkrétně pak varoval Irák, Írán a Severní Koreu.

Bush se svou vůbec první zprávou o stavu unie skutečně zapsal do historie. Termínem „Osa zla“, který se používá dodnes, pak zahájil i štvanici proti těmto státům. O rok později Spojené státy společně s Velkou Británií a Austrálií zahájily útok na Irák, kde po pouhých třech týdnech svrhly režim Saddáma Husajna. Za záminku, pod kterou do války s Irákem vstoupily, se ale schovat nemohou. Chemické zbraně, které měl mít údajně irácký režim k dispozici, Američané nenašli.

S pádem režimu došlo naopak k roztříštěnosti blízkovýchodní země. Mnohokrát se v této souvislosti hovoří i o tom, že tato skutečnost vedla ke vzniku Islámského státu. Do řad džihádistů se totiž přidaly desítky bývalých Saddámových důstojníků. Bushův krok v současnosti kritizuje i většina Američanů.  Invaze do Iráku byla varováním pro Severní Koreu a Írán. Tyto mocnosti se rozhodly učinit razantní kroky, aby nedopadly stejně jako Irák. S velkým úsilím tak začaly pracovat na jaderném programu a získat atomovou zbraň. Severní Koreji se to podařilo i demonstrovat. V říjnu 2006 režim Kim Čong-ila otestoval svoji první jadernou bombu. Írán naopak pracoval na jaderném programu v tajnosti. Bushova snaha v boji proti Ose zla tak měla kontraproduktivní důsledky.  Někdejší siláckou rétoriku Georgi Bushovi mu vyčítal i jeho otec. Napsal to například ve své biografii Osud a moc: Americká odysea George H. W. Bushe. Podle něj termín ničemu neprospěl. „Zapálená rétorika se sice snadno dostane na první stránky novin, ale nevyřeší diplomatické problémy,“ uvedl.