Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRT

Historie

29. března: Pomlčková válka. Přetahovaná o nový název Československa

Play

Poslechněte si podcast

29. 3. 2019

3 min

O epizodě podcastu

Polistopadová éra byla v tehdejším Československu plná horkých hlav. Češi a Slováci byli na ostří nože kvůli hádkám o název státu nově vznikající společnosti. Vše se urovnalo 29. března 1990, kdy došlo ke schválení názvu: Československá federativní republika. Slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika. Klid mezi lingvisty, politiky a nacionalisty byl ale velmi krátký. Spor, který se zapsal do dějin jako pomlčková válka, se stal rovněž předzvěstí rozchodu obou národů.

Polistopadová éra byla v tehdejším Československu plná horkých hlav. Češi a Slováci byli na ostří nože kvůli hádkám o název státu nově vznikající společnosti. Vše se urovnalo 29. března 1990, kdy došlo ke schválení názvu: Československá federativní republika. Slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika.

Klid mezi lingvisty, politiky a nacionalisty byl ale velmi krátký. Spor, který se zapsal do dějin jako pomlčková válka, se stal rovněž předzvěstí rozchodu obou národů.

...

Problémy s označením nové republiky se rozhořely v lednu roku 1990. Odstartoval jej tehdejší prezident Václav Havel, když Federálnímu shromáždění navrhl odstranit z názvu slovo “socialistická”. Československo si přívlastek “socialistická” oficiálně přijalo 11. července 1960. Mimochodem, tehdejší Komunistická strana tím získala při vládnutí výsostnou pozici.

Václav Havel to tak nemohl nechat. Pamatoval si na torturu, kterou jeho národ prožíval za komunistického režimu. Stigmata z tého doby tak musela zmizet. Česká národní rada s vypuštěním slova socialistická souhlasila. Totožně se k tomu postavila i Slovenská národní rada. Problém byl ale s nově navrhovaným názvem. První polistopadový prezident si totiž ani nepomyslel, že tím může vyvolat takovou eskalaci emocí. Konfrontaci šel ale nepatrně naproti. S nikým tento návrh totiž nekonzultoval.

Nový návrh nedokázali strávit zejména Slováci. Ti totiž toužili ve větší míře zdůraznit svou nezávislost na Čechách. Havlův návrh názvu Československé republiky neprošel. Zatímco skupina českých ale i slovenských poslanců navrhovla Československá federativní republika, který se zamlouval i české veřejnosti, Slováci prosazovali název Česko-Slovenská federativní republika. Do konfliktu mezi oběma národy se připojila média i veřejnost a emoce začaly eskalovat.

Celý problém s pomlčkou byl hlavně typografického rázu. Pomlčka totiž znamená něco jiného v češtině (kde funguje spíš jako rozdělovník) a něco jiného ve slovenštině (kde má funkci spojovníku).

20. dubna nakonec poslanci odhlasovali název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravidlům pravopisu, v této situaci ale musela gramatika ustoupit politickým zájmům.

Tento, z dnešního pohledu, možná zbytečný spor odkryl hluboce zakořeněné napětí mezi oběma národy. Pomlčková válka tak byla předzvěstí neodvratného rozchodu.

26. srpna 1992 se sešli tehdejší premiéři Václav Klaus s jeho slovenským protějškem Vladimirem Mečiarem v brněnské vile Tugendhat. Podepsali zde smlouvu, která rozhodla od odtržení obou dvou národů. Československo se definitivně rozpadlo 31. prosince 1992.

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.