28. listopadu: Den, kdy se začala stavět filmová studia Barrandov

28. listopadu znamená pro Československo začátek filmové revoluce. V tento den roku 1931 je totiž zahájena stavba moderního filmového studia Barrandov. Místo poté přitahuje filmaře z celého světa. A za téměř 80 let svého fungování studio vyprodukuje přes 2500 českých a zahraničních filmů.

Na samotný nápad na vznik filmových studií a celé přilehlé čtvrti přicházejí bratři Miloš a Václav Havlovi. Strýc a otec bývalého prezidenta České republiky. Duchovním otcem myšlenky je právě Václav, který při návštěvě kalifornské univerzity v Berkeley zavítá i do čtvrti kalifornských boháčů. Právě zde si v roce 1924 začíná vytvářet vizi Barrandova.

Samotný název – Barrandov – pach vychází z bronzové desky umístěné ve skále náhorní planiny nad Prahou. Ta turistům připomíná francouzského vědce Joachima Barrandeho, kterého proslavují nálezy geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.  Vyvýšené místo s bronzovou tabulkou se během pouhých dvou let mění k nepoznání. Stává se domovem zahradní restaurace, vilové čtvrti filmových hvězd, podnikatelů a hlavně nejmodernějších ateliéru pro tvorbu audiovizuálních snímků v Evropě. První film se zde natáčí už 14 měsíců po zahájení výstavby. 25. ledna 1933 dochází k prvnímu natáčecímu dni detektivní rošády Vražda v Ostrovní ulici.  Plány celého území vypracoval architekt, urbanista, ale i filmový režisér Max Urban. A co se týče samotných studií, tak při výstavbě pamatoval na dostatečný prostor pro administrativu, sklady rekvizit a kostýmů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu i truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. Vystavěny zde byly dvě natáčecí haly o rozměrech 25 krát 35 krát 10 metrů. Bylo možné je i propojit.

I přes splácení závratných částek se bratři Havlovi stávají mecenáši českého filmu. Ve třicátých letech vytvářejí velké množství snímků řadících se do zlatého fondu české kinematografie.  S rokem 1939 ale končí zlatá éra první republiky a s nacistickou okupací přichází zlé časy. Němci tehdy konfiskují barrandovské ateliéry, které pro ně znamenají vítanou kořist. Moderně vybavené ateliéry se hodí ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi k výrobě snímků s nacionálně sociální tématikou.  Nacistická propaganda studio využívá především ve chvíli, kdy spojenci bombardují území Německa. Nacistům dokonce současné ateliéry nestačí, a tak budují ještě tři nové haly. Za války v nich vyrábějí celkem 82 snímků.  Těžké časy zažívají ateliéry při bojích pražského povstání v květnu 1945. Během něj je poškozeno několik dřevěných budov. Některé z nich i hoří. Výroba filmu i tak nekončí. Po jejich osvobození se ale nevrací do rukou původních vlastníků. Levicově orientovaní čeští filmaři totiž už v roce 1944 posílají exilové vládě do Londýna dopis. V něm žádají o znárodnění Barrandovských studií. Prezident stvrzuje dekret číslo 50, který vyjadřuje souhlasné stanovisko. Podnikatel Miloš Havel se tak usazuje v Mnichově a na území Československa se nevrací. Po roce 1948 vzniká Československý státní film. Za éry komunismu na Barrandově vznikají jak propagandistické filmy, tak i skvosty české kinematografie. Například jde o Obchod na Korze, Ostře sledované vlaky, Hoří má panenko a další. Po roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno. Stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu s čímž se studia těžce potýkala. Kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. To se nakonec nestalo a dodnes se zde točí.