Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRN

Domácí

28. ledna: Den, kdy byli svoláni umělci k podpisu Anticharty

Play

Poslechněte si podcast

28. 1. 2019

4 min

O epizodě podcastu

Anticharta byla odpovědí komunistického režimu na protestní akci vyjadřující nesouhlas s utlačováním svobody a nedodržování lidských práv v Československu - Chartu 77. 28. ledna 1977 byli svoláni představitelé kulturní scény do Národního divadla, kde herečka Jiřina Švorcová přečetla „Provolání československých výborů uměleckých svazů“ vyjadřující loajalitu komunistickému režimu. Do provolání se zapojilo 76 národních umělců, 360 zasloužilých umělců a více než 7000 dalších.

„Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Připojuji se k provolání československých výborů uměleckých svazů”. Je 28. ledna 1977 a před známými českými umělci leží podpisové archy takzvané Anticharty. Její úkol je jediný. Před širokou veřejností zdiskreditovat neformální československou občanskou iniciativu známou jako Charta 77. Za ní stojí její mluvčí Jan Patočka, budoucí prezident Václav Havel, filosof Jiří Němec, básník Pavel Kohout, spisovatel Ludvík Vaculík a další. K podepsání Anticharty je na druhé straně donucena řada oblíbených herců. Mezi nimi jsou například Jan Werich, František Filipovský, Miloš Kopecký, Jiří Sovák, Dana Medřická a další. 

Porušování lidských práv v Československé socialistické republice nutilo odpůrce režimu k akci. V prosinci 1976 se tak odhodlali k otevřenému protestu. Důvodem bylo především zatčení členů undergroundové skupiny Plastic People of the Universe. Jako záchytný bod sloužil tehdy chartistům Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,který dává příslib k dodržování lidských práv.  V roce 1975 ho podepsalo i samotné totalitní Československo.

K dodržování tohoto aktu mělo ale v době takzvané normalizace daleko. Václav Havel společně s Pavlem Kohoutem kvůli tomu zorganizovali petiční akci. Chartu 77 vyjadřující nesouhlas s utlačováním svobody, lidských práv a dalších nekalých praktik totalitního režimu – podepsalo koncem roku 1976 na 242 lidí. Podpisy se pak její vůdčí osobnosti snažily neúspěšně odevzdat Federálnímu shromáždění a České tiskové kanceláři. Jejich plán překazili příslušníci StB. Těm se po automobilové honičce dostaly do rukou jak podpisy Charty 77, tak i Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský. Chartisté ale využili svých kontaktů ze zahraničí. Výzvu tak publikovali deníky Le Monde, Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Times a i New York Times. Prohlášení charty vysílá i rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.  Reakce komunistického režimu na sebe nenechala dlouho čekat. První obětí represí vůči signatářům Charty 77 byl profesor Jan Patočka, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel. Další reakce režimu zahrnovaly ostré odsouzení v tisku. To už se dostáváme k oné Antichartě. 28. ledna 1977 byli svoláni představitelé kulturní scény do Národního divadla. Vše přenášela i Československá televize. Kamery zabírali především veřejně známé osobnosti. V předních řadách divadla seděl například Karel Höger, Ladislav Pešek nebo dříve zmiňovaní Jan Werich, František Filipovský a další.

Zde přečetla herečka Jiřina Švorcová "Provolání československých výborů uměleckých svazů", které vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. Umělci arch podepisují.  K hercům se později připojují i hudebníci. Podobné shromáždění bylo uspořádáno totiž i 4. února 1977 v Divadle hudby. Mezi signatáři Anticharty v tomto případě figurují například Karel Gott, Jiří Schelinger, Jiří Korn nebo František Ringo Čech.  Ostatní představitelé tzv. kulturní fronty podepisovali Provolání v sekretariátech uměleckých svazů, v redakcích novin a nakladatelství, v televizi či rozhlase. Vyhnout se podpisu Anticharty bylo téměř nemožné. Vyjádřením zamítavého postoje umělci riskovali, že přijdou o zaměstnání. Rudé právo pak od soboty 29. ledna až do 12. února vydávalo seznamy signatářů Anticharty. Do provolání se zapojuje 76 národních umělců, 360 zasloužilých umělců a více než 7000 dalších. Antichartu lze považovat za nejmasovější umělecký a kulturní manifest v české a československé historii. 

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.