Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRN

Zahraniční

27. února: Den požáru Říšského sněmu

Play

Poslechněte si podcast

27. 2. 2019

2 min

O epizodě podcastu

Požár Říšského sněmu dodnes vzbuzuje otázky o tom, kdo za něj nesl zodpovědnost. Stal se totiž jednou z nejvýznamnějších událostí éry nástupu nacistického režimu v Německu. Někteří historici se domnívají, že ho založili sami nacisté. Neexistují pro to však žádné důkazy. Stejně tak ale chybí i pro tvrzení Adolfa Hitlera, že se jednalo o start organizovaného komunistického puče.

Centrum Berlína zachvacuje dým. Je 27. února 1933 a německá budova parlamentu neboli Říšský sněm se ocitá v plamenech. Stává se tak v době, kdy zbývá pouhých šest dní do předčasných voleb. Okolnosti tohoto činu jsou pak jednou z nejvýznamnějších událostí éry nástupu nacistického režimu v Německu. Dodnes se nicméně vedou dohady o tom, kdo za něj nesl zodpovědnost.

 

Požár propukl uvnitř budovy kolem deváté hodiny večer. Hasičům nějakou dobu trvá dostat živel pod svoji kontrolu, napáchal tak značné škody. Přímo na místě byl zadržen údajný komunistický aktivista z Holandska Marinus Van der Lubbe. Ten se k činu i přiznal a odůvodnil ho protestem proti nacismu. Popřel také, že by mu někdo s akcí pomáhal.

 

Přímo v den požáru k místu přijel tehdy nově zvolený kancléř Adolf Hitler s Josephem Goebbelsem a budoucím zakladatelem Gestapa Hermannem Göringem. Ten má jasno. Prohlásil, že šlo o signál ke spuštění komunistického puče.

 

Hned druhý den stejnou informaci rozhlásil veřejnosti i Hitler, který neváhal přistoupit k dalším opatřením. Přinutil tehdejšího prezidenta Paula von Hindenburga k vydání Dekretu o požáru Říšského sněmu, který značně omezil lidská práva. Pozastavil například platnost sedmi článků německé ústavy související se svobodou projevu, svobodou tisku nebo shromažďovacího práva. Dekret zakázal komunistická a demokratická shromáždění. Došlo také k hromadnému zatýkání čelních představitelů komunistické strany. V souvislosti s požárem pak byly zatčeny další čtyři osoby. Konkrétně bulharští komunisté Georgi Dimitrov, Blagoi Povov a Vasil Tanev a Němec Ernst Torgler. 

 

Když v této atmosféře došlo 5. března na volby, nacisté si polepšili oproti těm předchozím o více než 10 procent. Stále ale nezískali nadpoloviční většinu, volilo je 44 procent voličů. Podpora komunistů naopak značně klesla. Přestože musel Hitler fungovat v koalici, povedlo se mu v březnu 1933 ve sněmu prosadit takzvaný zmocňovací zákon. Hitler jím získal výjimečné pravomoci a stal se vůdcem. Zákon umožnil vládě totiž přijímat zákony bez schválení Říšským sněmem.

 

Požár tak přinesl největší užitek právě nacistické straně. Mnoho historiků se tak dodnes dohaduje, zda ho nezaložili sami nacisté. Neexistují pro to však žádné důkazy. Stejně tak ale chybí i pro Hitlerovo tvrzení, že se jednalo o start organizovaného komunistického puče. Čtveřice později obviněných byla totiž v prosinci 1933 při procesu v Lipsku osvobozena. Odsouzen byl pouze Lubbe, který byl zadržen přímo v den požáru a opakovaně prohlašoval, že jednal sám.

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.