27. prosince: Den, kdy zemřel „kouzelník s ocelí“ Gustave Eiffel

27. prosince 1923 přichází svět o muže, který si vysloužil přezdívku "kouzelník s ocelí". Jde o slavného francouzského inženýra Gustave Eiffela. Autora nejen slavné ikonické věže v Paříži.

Gustav Eiffel se narodil 15. ledna 1832 v Dijonu. Už ve škole prokazuje vysokou inteligenci. Prospěch ovšem nemá dobrý. Studium totiž považuje za promarněný čas. Jeho snem je dostat se na prestižní polytechnickou školu v Paříži, kam se mu ale nedaří dostat. Vybírá si proto školu uměleckého směru. Tu se zaměřením na chemii absolvuje v roce 1855. Právě obor chemie mu pomáhá odhalit taje železa. Jeho vlastnosti poznává dokonale. I díky tomu jeho stavby stojí bez porušení dodnes.  Po škole získává Eiffel zaměstnání v konstruktérské firmě specializující se na stavbu železničních mostů. Podílí se tak například na konstrukci mostu vedoucího přes řeku Garonne v Bordeaux nebo železniční stanici v Toulouse.  Na konci roku 1866 se Eiffelovi podařilo vypůjčit dost peněz, aby si vytvořil své vlastní dílny. Začal si budovat jméno nejen ve Francii, ale i v zahraničí. Mimo jiné například vybudoval železniční terminál v Budapešti. Je rovněž autorem nosné konstrukce sochy Svobody.

Přestože Eiffel za svůj život navrhl mnoho staveb, každý si ho spojí s ikonickou věží, která nese jeho jméno. Notoricky známou Eiffelovu věž představil v roce 1889 u příležitosti Světové výstavy k oslavám 100 let od Velké francouzské revoluce. Šlo o pozoruhodnost moderní doby. Věž dosahuje výšky tří set metrů a až do roku 1930 byla dokonce i nejvyšší stavbou světa. Předběhl ji až manhattanský Chrysler Building. Eiffelovka je v současnosti neodmyslitelným symbolem Paříže. Ve svých počátcích ale ve velké míře rozdělila společnost.  Na protest proti stavbě se tehdy sešlo mnoho známých osobností. Nesnášel ji například slavný spisovatel Guy de Maupassant. Často ale navštěvoval restauraci ve věži. Později se vymluvil, že ji navštěvuje, protože jedině z ní nemůže Eiffelovu věž vidět. Kritiky měla uklidnit původní myšlenka. Podle ní totiž Eiffelova věž představuje pouze dočasnou stavbu, která bude po dvaceti letech odstraněna. Rychle ale získává popularitu a stává se cílem mnoha turistů. Nachází i mnoho praktických využití V roce 1909 byl u paty věže postaven malý pokusný aerodynamický tunel a laboratoř aerodynamiky. V laboratoři se pracuje i po první světové válce. V roce 1921 Eiffel laboratoř daruje státu. Eiffelova věž obsahuje i meteorologickou stanici nebo vojenský telegraf. Armáda je i jedním z důvodů, proč nakonec nedochází k jejímu rozebrání. Vojáci ji totiž používají k telekomunikaci. Sloužila i jako vysílač pro veřejnoprávní rozhlas a později i televizi.  Jak už bylo řečeno, Eiffel za sebou zanechává i další důležité stavby. Projektoval most vedoucí přes řeku Sioule nedaleko Vichy, zdymadla v Panamském průplavu nebo observatoř v Nice. Eiffel se po svém odchodu do důchodu věnoval meteorologickým a aerodynamickým výzkumům a radiotelegrafii. Díky objeveným poznatkům v oblasti aerodynamiky Eiffel pomáhá průkopníkům letectví jak v Evropě, tak i Spojených státech amerických. Jeho poznatky využívají bratři Rightové i Louis Blériot. Zemřel necelé dva týdny po 91. narozeninách. 27. prosince 1923 při poslechu Beethovenovi Osudové páté symfonie.