Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 27. března: Den nejhorší letecké katastrofy v dějinách

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

27. března: Den nejhorší letecké katastrofy v dějinách

Obrázek epizody 27. března: Den nejhorší letecké katastrofy v dějinách

Poslechněte si podcast

27. 3. 2021

3 min

O epizodě podcastu

Při slovním spojení „letecká katastrofa“ si většinou vybavíme pád letadla. To vůbec nejhorší letecké neštěstí se však nestalo ve vzduchu. Došlo k němu 27. března 1977 na letišti Los Rodeos na Kanárském ostrově Tenerife, kde do sebe na ranveji narazily dvě čerstvě natankovaná velkokapacitní letadla Boeing 747 Jumbo Jet. Během krátkého okamžiku vyhaslo 538 životů. Zkázu způsobila shoda několika nepříznivých faktorů najednou.

Při slovním spojení „letecká katastrofa“ si většinou vybavíme pád letadla. To vůbec nejhorší letecké neštěstí se však nestalo ve vzduchu. Došlo k němu 27. března 1977 na letišti Los Rodeos na Kanárském ostrově Tenerife, kde do sebe na ranveji narazily dvě čerstvě natankovaná velkokapacitní letadla Boeing 747 Jumbo Jet. Během krátkého okamžiku vyhaslo 538 životů. Zkázu způsobila shoda několika nepříznivých faktorů najednou.

Dva obří Boeingy americké společnosti Pan Am a holandského dopravce KLM se na letišti Los Rodeos už zpočátku ocitly vlastně náhodou. Letadla mířila na ostrov Gran Canaria, které bylo ale kvůli bombovému útoku kanárských separatistů v osudný den uzavřené. Všechny lety tak byly odkloněny právě na sousední Tenerife a pár hodin tam musely počkat.

Tenerifské letiště bylo nicméně značně zastaralé a nebylo přizpůsobené na hustou komerční dopravu. Byla na něm jediná ranvej, jednotlivým dráhám chybělo řádné značení a k dispozici nebyl ani klíčový radar ke sledování letadel na zemi. Na náhlý nárůst provozu nebyli zvyklí ani letoví dispečeři. Ti navíc v řídící věži seděli pouze dva.

Čekající letadla dostala povolení odstartovat do své původní destinace kolem páté hodiny odpoledne. Počasí se ale mezitím prudce zhoršilo a tenerifské letiště obklopila hustá mlha. Personál letové věže v takovém počasí neviděl na letadla, která jsou pod ním na ranveji a byl odkázaný pouze na komunikaci prostřednictvím vysílaček.

Z celé situace byli nervózní i kapitáni letadel a jejich cestující. Kapitán letadla společnosti KLM Jacob Veldhuyzen van Zanten tedy požádal o povolení na pojíždění k ranveji. To obratem dostal od řídící věže, která mu zároveň přikázala počkat na konci dráhy ke konečnému povolení ke startu. Ve stejnou chvíli dostal povolení na pojíždění po ranveji i pilot amerického letadla Victor Grubbs. Měl opustit ranvej na třetí odbočce a čekat. Kvůli mizernému značení a neznalosti letiště ale příslušnou odbočku minul a pokračoval na další.

V tomto momentě ještě nastala klíčová chyba v komunikaci mezi dispečery a holandským kapitánem. Zatímco věž byla přesvědčena, že čekající posádce KLM pouze předala informace o letu, kapitán van Zanten byl přesvědčen, že dostal povolení ke startu. Odbrzdil tedy letadlo a nevědomky se rozjel proti letadlu Pan Am, které stále hledalo třetí odbočku.

Když se před rozjíždějícím se letadlem KLM náhle z mlhy vynořil popojíždějící boeing společnosti Pan Am, van Zanten se ještě pokusil zvednout letoun prudce vzhůru. Na to už ale nebyl čas. Nastal ohlušující náraz a silná exploze. Katastrofu nakonec zázrakem přežilo pouhých 61 lidí z paluby amerického letadla.

Největší letecká havárie v dějinách logicky vyústila v nová bezpečnostní opatření. Komunikace musela nově probíhat pouze v angličtině. Došlo i k nainstalování radarů monitorujících všechna letadla na letištích. Změn se dočkala i samotná letištní doprava na Tenerife. Kvůli často se tvořícím mlhám na letišti Los Rodeos se zde vybudovalo ještě jedno letiště v jižní části ostrova.