26. února: Den, kdy měl Galileo pronést větu „A přece se točí!“

„A přece se točí“. Tuto frázi zná snad každý. A nepojí se k nikomu jinému než ke slavnému italskému fyzikovi, matematikovi a astronomovi Galileovi Galilei. Památnou větu měl prohlásit 26. února 1616 před soudem katolické církve. Mnoho lidí se ovšem přiklání k názoru, že toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak učinil, tak by s velkou pravděpodobností neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském městě Pisa. Později se ale jeho rodina odstěhovala do Florencie. Otec Galilea si přál, aby se z jeho syna stal lékař. Roku 1581 jej tak poslal zpět do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spíše matematika a věda. Po čtyřech letech se tak i přes protesty svého otce vydal raději tímto směrem. Roku 1586 Galileo už napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitě v Pise a následně i profesorem matematiky na univerzitě v Padově. Právě tady se objevily jeho pochybnosti o podobě vesmíru.

K matematikovi se tou dobou totiž dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Když se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následně i vylepšil. Oproti jeho předchůdcům, které zvětšovaly třikrát či pětkrát, Galileův přístroj zvětšoval až třicetkrát. Mohl jej tak využít ke sledování oblohy. Díky tomu se zasloužil o významné objevy čtyř měsíců Jupitera, fází Venuše nebo kráterů a horách na Měsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneční skvrny.

Právě tyto objevy stály za tím, že se Galilo začal stavět proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, že Země je středem vesmíru a všechna vesmírná tělesa se otáčejí kolem ní. Tato myšlenka se objevila už v době starověkého Řecka. Antičtí filosofové v čele s Aristotelem přišli na to, že je Země kulatá a je jen nepatrnou součástí vesmíru. Zároveň se ale domnívali, že vesmírné objekty se otáčejí kolem Země. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdejší církev.

Díky ní tak panovalo přesvědčení, že pokud by bylo dokázáno, že nebeská tělesa krouží kolem Slunce a ne okolo Země, mělo by to na křesťanskou teologii strašlivé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné představitele katolické církve značně nepohodlné. Učenec tak musel stanout před nejvyšším inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten měl jasné požadavky. Galileo se musí vzdát názoru, že je Slunce středem vesmíru a popřít tvrzení, že se Země pohybuje.

Galileovi bylo vyhrožováno mučením, vězením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydržel a svá tvrzení odvolal. I přesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na něj uvalila domácí vězení. Svůj život tak strávil ve své vile u Florencie.

Zadostiučinění ze strany církve se ale Galileo nakonec dočkal. Alespoň tedy posmrtně. Když v roce 1992 papež Jan Pavel II. vydal omluvu, v níž zrušil výnos inkvizice.