26. prosince: Den oslav svatého Štěpána

Během jednoho z jeho plamenných kázání došlo ke sporu se Židy. Obvinili ho z hanobení Boha. Štěpán byl poté odvlečen před soudce. Zde měl Štěpán vynikající obranou řeč, načež povstala obrovská vřava. Soudce si musel zakrýt oči, neboť Štěpánův obličej začal zářit jako tvář anděla. Soudce nemohl déle snášet ostrou řeč a zářící světlo, a tak odsuzuje "obžalovaného" bez dalšího jednání k smrti ukamenováním.

Zuřící dav strkal Štěpána ulicemi Jeruzaléma a před městem ho ukamenoval k smrti. Podle tradice sahající do 5. století se mělo mučednictví udát před Damašskou bránou. Kamenování se datuje asi do roku 40. Jeho kamenování se účastnil i jeho bratranec Šavel, k jehož nohám si vykonavatele rozsudku složili své oděvy. Po jeho smrti ho pohřbil na svém poli znalec písma Gamaliel.

Sv. Štěpán byl uctíván už v prvních staletích a již ve 4. století se jeho svátek slavil 26. prosince. Tehdy totiž panoval zvyk slavit památku prvních světků Ježíšova příchodu v období Vánoc.

Úcta k prvnímu křesťanskému mučedníkovi vzrostla zváště po roce 415, kdy Lucianus z Kefar-Gamla nalezl ostatky světce. Lucianovi se ve snu zjevil Gamaliel celkem třikrát a vybídl ho, aby pohřbil jeho tělo, které leží v hrobě s jeho synem Habibem, Nikodémem a sv. Štěpánem. 26.prosince jsou Štěpánovy ostatky přeneseny do jeruzalémského kostela na hoře Sion.

Sv. Štěpán se stává během staletí vyhledávaným patronem: koní, pacholků u koní a kočích; zedníků, krejčích a kameníků; nebo také proti bolestem hlavy, kamenům, píchání v boku a posedlosti; a třeba i za dobrou smrt.

Den 26. prosince je spojen i se svatoštěpánskou koledou. Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo aspoň kuře.