25. listopadu: Den, kdy bylo odhlasováno rozdělení Československa

Když se Československo revolucí v roce 1989 zbavilo komunistické vlády, svádělo to k oslavám. Minimálně političtí představitelé si ale žádné dlouhé radovánky dovolit nemohli, bylo třeba řešit okolnosti související s novým uspořádáním státu. Řada z nich se týkala vzájemného vztahu dvou národů, které jej tvořily

Po převratu se ukázalo, že soužití obou částí státu není tak idylické, jak by se mohlo zdát třeba z televizních reportáží totalitního období. Objevila se řada drobných či větších konfliktů, z nichž asi nejznámější je spor o název republiky, tzv. pomlčková válka z konce ledna 1990. Slovenská strana usilovala o to, ať se název píše s pomlčkou a velkým „S“, aby se zvýraznila „rovnoprávnost“ obou částí. Nestalo se tak, ale politici si z jednání odnesli spoustu zkušeností.

Vše podstatné se odehrávalo v letech 1990 - 1992, kdy se vlekle diskutovalo o tom, jak má vypadat federace, jakou má mít náplň, jak má fungovat. Vše ukončily parlamentní volby v červnu 1992, ve kterých zvítězily ODS a Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS). To požadovalo rozdělení federace.

Dvadvacátého července uzavřely ODS a HZDS v Bratislavě politickou dohodu o další činnosti federálních orgánů, o státoprávním vývoji a o budoucí spolupráci dvou samostatných států. Na konci srpna oznámil Vladimír Mečiar v Brně po jednání s Václavem Klausem, že de Iure Československo zanikne k 31. 12. 1992 a vzniknou dva samostatné státy. 1. září Slovenská národní rada přijala Ústavu Slovenské republiky.

Samotné hlasování, které se odehrálo 25. listopadu 1992, bylo tenkrát velmi těsné. Pro rozdělení Československa se vyjádřilo 92 poslanců, jen o dva více, než bylo při účasti celkem 144 zákonodárců potřeba. Pouze jeden hlas navíc dali při stejné účasti českých a slovenských poslanců dohromady právě Slováci.

Jednou z otázek při dělení státu tehdy bylo, komu připadne vlajka společného státu. Slovensko si tehdy vymínilo, že ani jedna země nebude původní vlajku používat. Česko ji však i přes tehdejší ústavní zákon používá dodnes. Slovákům se to však zpočátku nelíbilo. Modrý klín totiž původně na vlajce symbolizoval právě Slovensko. Pro legitimizaci barev byla modrá barva nakonec vysvětlována jako barva jedné z historických zemí Moravy, která pod modrou barvou v historii vystupovala na bojištích.