24. října: Den krachu na newyorské burze

Je 24. října 1929 a ještě včera byl New York skvělým místem k životu. Po bydlení na Mannhattanu touží skoro každý. Problém je ale nereálné hodnocení růstu americké ekonomiky. Blahobyt a třpyt velkoměsta se rázem obrací o 360 stupňů. Slavná newyorská burza totiž krachuje. Tato událost zažehává vůbec největší světovou hospodářskou krizi v dějinách lidstva.

Důvody ekonomické krize se připisují silné expanzi nabídky peněz ze strany americké centrální banky. Peníze přitom nejsou kryty zlatem. V průběhu let 1921 až 1929 tak stoupá inflace k 63 procentům.  Celé Spojené státy ve dvacátých letech prožívají zlaté časy. Daří se ekonomice, domácímu i zahraničnímu obchodu. Výroba expanduje. Ještě 3. září newyorská burza cenných papírů zaznamenává historický rekord. Stává se tak poté, co index Dow Jones Industrial Average dosahuje na úroveň 381,17 bodů. Americký hospodářský zázrak končí v osudný černý čtvrtek 24. října 1929. V centru světového finančnictví na newyorské Wall Street vzniká panika. Rázem mizí žádosti o nákup. Na druhé straně ale zůstávají nabídky k prodeji. Všichni se chtějí co nejrychleji zbavit akcií, které se z ničeho nic stávají bezcenným cárem papíru. Následující den zprávy o situaci na americké burze dopadají i na evropské akciové trhy. Starý kontinent je svědkem takzvaného “černého pátku”. V Německu je důsledkem recese bez práce přes šest milionů lidí, ve Velké Británii čtyři až pět milionů lidí. Krize se nevyhýbá ani Československu. Nezaměstnaných je zhruba jeden milion osob.

Všechny dny se rázem oblékají do černého hávu. Následuje “černý pondělek” i “černé úterý”. Během několika dalších dní se propadají kurzy akcií o 75 až 90 procent. Během prvního dne krize se majitelé zbavují 13 milionů akcií. Ceny klesají až do roku 1932. Jejich hodnota tou dobou odpovídá v průměru jedné šestině úrovně, kterou měly v roce 1929.  Následky krize jsou zničující. Hrubý domácí produkt Spojených států klesá v letech 1929 až 1933 o 30 procent. Lidé v panice vybírají peníze z účtů. Důsledkem toho krachují i banky a vkladatelé přicházejí o své úspory. V prvních deseti měsících roku 1930 krachuje v USA 744 bank.  Mezi roky 1929 až 1933 vzrůstá počet nezaměstnaných Američanů z 1,6 na téměř 17 milionů lidí. Bez práce je tak zhruba 25 procent obyvatel Spojených států. Bankrotují tisíce podnikatelů, zavírají se továrny a ceny výrobků určených pro hospodářskou výrobu klesají o 50 procent. Krize tak zasahuje i farmáře. Velkoobchodní ceny se prudce propadají i v dalších sektorech hospodářství.  Americká vláda se staví ke krizi zprvu neutrálně. Odmítá tak jakékoli zásahy do soukromého sektoru. Nový potřebný impuls přináší až nástup prezidenta Franklina D. Roosevelta. Záchranu přináší program označovaný jako New Deal. V překladu jde o doslova nový úděl. Ten přináší program potřebných sociálních a ekonomických reforem.