Žaneta Filipková

Historie

23. prosince: Den, kdy si Vincent Van Gogh uřízl ucho

Ozvěny minulosti

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.

Vincent Van Gogh

“Chci používat barvy, které navzájem kontrastují, aby každá z nich zářila ještě výrazněji, aby kontrastovaly jako muž se ženou.” To je citát talentovaného a duševně chorého malíře Vincenta van Gogha. Že nebyl ve svém životě úplně šťastný, o tom svědčí mnohé jeho činy. 23. prosince 1888 si v záchvatu šílenství uřízl ucho a po uklízečce ho poslal prostitutkám.

Youradio Talk

Nizozemský malíř je autorem 900 maleb a víc než 1100 kreseb, které bohužel za jeho života ještě nedokázal nikdo ocenit. Až po smrti se stal slavným a mohla za to výstava v Paříži, která se uskutečnila 17. března 1901. Van Gogh proto patří bez pochyby mezi nejvýraznější fauvisty a expresionisty. Přesto jeho cesta k malování nebyla jednoduchá. Narodil se 30. března 1853 do protestantské rodiny v Zundertu jako syn Anny Kornelie Carbentové a Theodora van Gogha. V dětství byl spíš vážný a uzavřený. Když se psal rok 1857 narodil se jeho bratr Theo van Gogh, který ho po celý život finančně podporoval. Jako šestnáctiletý pracoval v galerii výtvarného umění, v roce 1873 se pracovně dostal i do Londýna, kde zažil jednu ze svých prvních lásek a také zklamání. Po nějakém čase byl z galerie propuštěn, protože prý neprojevoval dostatečnou motivaci k práci. Začal se pak zajímat o náboženství. Dokonce studoval v Amsterdamu teologii a stal se laickým kazatelem v Belgii. Tam se setkával s horníky a právě tady se začal věnovat kreslení uhlem, maloval skici a nákresy. Až v roce 1880 Vincent uposlechl rady svého bratra Thea, aby se zabýval výtvarným uměním seriózněji a vydal se na dráhu malíře. Van Gogh se začal vzdělávat, bral soukromé hodiny malování, zajímal se o haagskou školu, která ho výrazně formovala. V osobním životě se mu však nedařilo. Žil s prostitutkou a jejími pěti dětmi, myslel si, že když se s ní ožení, že by ji mohl napravit. To se mu samozřejmě nepovedlo. V roce 1885 až 1886 van Gogh opět začal studovat výtvarné umění, tentokráte na umělecké akademii v Antverpách, ale kvůli odlišným názorům na způsob tvorby ji nedokončil. Důležité bylo pro něj seznámení s japonským uměním, které ho inspirovalo světlými barvami, způsobem použití plátna a hlavních linií. A protože se cítil stále osamocen, v roce 1886 van Gogh odešel do Paříže za svým bratrem. Bydleli spolu na Montmartru. Tady se van Gogh seznámil s malíři Edgarem Degasem nebo Paulem Gauguinem. Byl očarován dalším uměleckým směrem, impresionismem, pro jeho používání světla a barev. Jeho psychický stav se bohužel zhoršoval, když se pohádal s Gauguinem, tak si 23. prosince 1888 uřízl část svého levého ucha, které následně umyl a poslal do veřejného domu.  Klid se mu nepodařilo najít ani v psychiatrických léčebnách, jako byla ta v klášteře svatého Pavla v Saint Rémy de Provence. Z ní v roce 1890 Vincent odešel zpět do Paříže. Van Goghovy deprese se dál prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že umírá, šel do hostince, kde zemřel. Theo se dlouho nemohl s bratrovou smrtí smířit a brzy po něm umřel také. Na vlastní žádost ho žena nechala pochovat vedle Vincenta. Co by asi řekl Gogh na to, že se dnes jeho díla prodávají za milióny dolarů. K těm nejslavnějším obrazům patří třeba Hvězdná noc nebo Slunečnice.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

23. prosince: Den, kdy si Vincent Van Gogh uřízl ucho

Poslechněte si podcast