22. dubna: Den, kdy byly poprvé použity chemické zbraně

Jeden z nejděsivějších momentů lidských válečných konfliktů se odehrál za Velké války u belgického města Ypry. Na nic netušící francouzské a britské vojáky se v zákopech snášel oblak žlutozeleného mraku, který jim během několika minut přinesl bolestivou smrt. 22. duben 1915 se tak navždy zapsal jako okamžik prvního použití chemických zbraní v historii lidstva.

...

První válečný globální konflikt, ve kterém bylo v letech 1914 až 1918 mobilizováno přes 60 milionů vojáků, si drží jeden neslavný primát: byla to první válka v dějinách lidstva, při které byly použity prostředky chemického boje. A to dokonce hned na začátku celé válečné hrůzy.

Už 3. srpna 1914 použili Francouzi v Aragonském lese proti německým jednotkám puškové náboje s málo účinným chloracetonem. Dráždivou látkou s výrazným zápachem, která způsobuje slzení. V experimentech s nasazením chemických zbraní pokračovala i německá vojska. I ta ale používala relativně neškodné slzotvorné plyny.

První světová válka byla konfliktem mezi zeměmi Dohody - Francie, carského Ruska a britského impéria na jedné straně - a armádami Centrálních mocností - tedy Německa a Rakousko-Uherska.

K nejkrvavějším bitvám války došlo na Západní frontě. Vojáci zde bojovali ve vyčerpávajících bitvách o pár metrů území v blátě, vlhku a chladu. V zákopové válce, kterou dodnes připomínají neuvěřitelné výjevy dobových fotografií, se bojovalo o poslední kousek Belgie, který se Němcům nepodařilo obsadit. Spojenecké armády bránily před Němci hlavně strategické přístavy Dunkerque a Calais.

Osudného dne 22. dubna 1915 po 18 hodině večer, si britští vojáci všimli žlutozeleného mraku stoupajícího nad zákopy. Velitelé jej považovali jen za prostředek, kterým se Němci snaží zamaskovat postup. Britové se tak připravili do střeleckých pozic.

Vypouštěný chlór vytvářel páry těžší než vzduch, ty se držely při zemi a větrem byly neseny k nepřátelským liniím. Nenápadný útok měl fatální následky. Vojáci, kteří neměli žádné ochranné prostředky, byli proti plynu bezmocní. Němcům, kteří chemický útok ještě několikrát zopakovali, se ale frontu v bitvě u Yper nakonec prolomit nepodařilo. Nová válečná strategie si vyžádala 15 000 zasažených vojáků a více než 5 000 mrtvých.

Zničující chemické útoky z jara roku 1915 vyvolaly rychlá protiopatření. Už počátkem následujícího roku byl každý voják vybaven plynovou maskou. Ovšem proti využívání chemických zbraní nikdo neprotestoval. Chemická válka tak pokračovala až do roku 1918.

Váleční historici odhadují, že v první světové válce byl zasažen chemickou bojovou látkou jeden milion 300 tisíc lidí. Více než 91 tisíc z nich svým zraněním podlehlo.