21. března: Den, kdy byla komunisty schválena pozemková reforma

Komunistická strana byla v Československu u moci pouhý měsíc, když započala svou cestu postupného znárodňování, a tedy i likvidace soukromého sektoru. Už 21. března 1948 totiž Ústavodárné Národní shromáždění dokončilo pomocí nových zemědělských zákonů pozemkovou reformu. Ta zakazovala vlastnit zemědělskou půdu nad 50 hektarů. Touto reformou byla v podstatě zahájena kolektivizace, která se dotkla statisíců obyvatel.

Komunisté pozemkovou reformu lidem slibovali ve svém programu pod heslem „půda patří těm, kdo na ní pracují“. Zpočátku si jejím vyhlášením získali popularitu řady bezzemků a malých rolníků. Těm se totiž líbilo narušení vlastnictví velkostatkářů a církví. Najednou byly k dispozici 4 miliony hektarů zabrané zemědělské půdy. Komunisté svůj krok oficiálně odůvodňovali posílením státního sektoru. Šlo jim ale v prvé řadě o naprosté zničení silné společenské třídy, kterou představovali zemědělci.

A to byl jen začátek. Rozdrobení pozemkové držby a nucené vykupování půdy způsobily pokles zemědělské výroby a problémy se zásobováním. 23. února 1949 tak komunisté vyhlásili zákon o zřizování zemědělských družstev. Zpočátku postupovali pozvolna a ke vstupu do družstev přesvědčovali sedláky po dobrém. Na to slyšeli zejména drobní hospodáři, ti větší neměli zájem vůbec. Režim tak později přistoupil k nátlaku a od přesvědčování přistoupil k zastrašování. Zemědělcům, kteří odmítali vstup do družstev nařizoval povinné vydávání vyprodukovaných obilovin nebo masa a jejich následné zabavování. Provinilci dostávali ale i pokuty a někteří skončili ve vězení.

Vůbec nejtvrdším způsobem se komunisté postavili proti takzvaným „vesnickým boháčům“ Často šlo o vlastníky pozemků s rozlohou i menší než patnáct hektarů. Komunisté jim zkonfiskovali majetek, vystěhovali je do pohraničí a donutili je pracovat na pozici dělníků pro státní družstva. Ničím neobvyklým nebyly ani zinscenované procesy.

V roce 1953 už existovalo 6,5 tisíce Jednotných zemědělských družstev, které spravovaly dva miliony hektarů půdy. Ve stejném roce také došlo ke konci první etapy násilné kolektivizace. Kriticky se proti ní ale postavil tehdejší prezident Antonín Zápotocký, což zapříčinilo odchod 70 tisíc rolníků. Mezi lety 1955 až 1958 tak komunisté museli přijít s druhou etapou, po které už družstva ovládala 84 procent celkové zemědělské půdy v Československu.