20. února: Den, kdy byl otevřen obchodní dům Kotva

Není to tak dávno, co Praha zrovna nepřekypovala nákupními možnostmi. Alespoň tedy podle čísel. V polovině 60. let hlavní město zaostávalo s velikostí prodejní plochy na jednoho obyvatele za většinou jiných českých měst. V metropoli nebyl kromě Bílé labuti jiný obchodní dům. Řešení měla přinést brutalistní stavba obchodního domu Kotva. S velkou pompou se veřejnosti otevřela 20. února 1975. Šlo o výkladní skříň normalizace.

Lokalita, kde se dodnes nachází obchodní dům Kotva, má ale bohatou minulost. Už ve 12. století zde stál románský kostel sv. Benedikta. O sto let později kostel získala správa řádu německých rytířů a z budovy se stává téměř pevnost. Byla totiž součástí opevnění města.

S nástupem husitské éry areál upadal. Čekal na svoji revitalizaci - tentokrát v renesančním stylu. Největší věhlas toto místo získalo v 17. století. Strahovští premonstráti zde založili vysokoškolský areál Norbentinum. Pod taktovkou Domenica Orsiho zde navíc vyrostl chrám svatého Norberta. V 18. století se pak všechno změnilo. Kostel byl zrušen a na pozemku vznikla poslední stavba – Novoměstský ústav šlechtičen, který fungoval do roku 1918. Kvůli výstavbě obchodního domu byly zbourány některé cenné domy z 19. a počátku 20. století a zejména zničeno archeologicky významné území, které z časových důvodů nemohlo být dostatečně prozkoumáno.

Na podobu obchodního domu vypsalo hlavní město soutěž. Do tendru se zapojily i manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Právě o jejich návrh pětipodlažní budovy byl největší zájem. Hlavním důvodem bylo zejména efektivní využití maximálního prostoru pozemku. Budovu představily jako vzájemně spojené šestiúhelníky. Z výšky tak Kotva připomíná doslova včelí plástve.

Středem všech šestihranů prochází železobetonové pilíře. Díky tomu jsou horní patra oproti rozloze pozemku na větší ploše. Další zajímavostí jsou dominantní železobetonové věže. V nich se nachází schodiště a výtahové šachty. Budova obchodního domu je obložena hliníkovými lamely v bronzové barvě. Jak už bylo řečeno, budova má pět podlaží. Nemůžeme ale zapomínat ani na podzemní parkoviště, které sahá dalších pět pater do podzemí.

Většina materiálů na stavbu dodala švédská stavební firma SIAB. Československo tou dobou nemělo materiály podobné kvality k dispozici. Stavební postupy byly rovněž zastaralé a švédské stavitelské know-how zrychlilo celý stavební proces. Celá stavba vyrostla za 5 let a patřila mezi největší obchodní domy v Evropě.

20. února 1975 se Kotva otevřela veřejnosti. Místo tehdy navštívily davy lidí. Pásku přestřihl člen předsednictva ÚV KSČ Antonín Kapek v doprovodu ministrů a ostatních komunistických papalášů. Samotní autoři se slavnostní události nemohli zúčastnit. Nesouhlasili totiž s vpádem vojsk v roce 1968 do Československa, a tak se nedostali do nového, normalizovaného svazu architektů.

Na závěr je třeba říci, že ačkoliv Kotva vyrostla na historicky významném místě, tak jde o budovu, která sama vytvořila dějiny. Představuje totiž jednu z nejúchvatnějších brutalistních budov vůbec. A v říjnu roku 2018 ministerstvo kultury prohlásilo samotný obchodní dům Kotva za kulturní památku.