Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 19. února: Den, kdy byla do vesmíru vynesena stanice Mir

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

19. února: Den, kdy byla do vesmíru vynesena stanice Mir

Obrázek epizody 19. února: Den, kdy byla do vesmíru vynesena stanice Mir

Poslechněte si podcast

19. 2. 2021

2 min

O epizodě podcastu

Když Sovětský svaz prohrál souboj o dobytí Měsíce, chtěl Spojené státy překonat v jiném ohledu. Svou pozornost přesunul na vybudování vesmírné stanice. A tak na počest sjezdu komunistické strany 19. února 1986 skutečně vynesl na oběžnou dráhu Země základní blok stanice Mir. Do vesmíru tak dostal vůbec první obydlenou orbitální stanici. Základní blok Miru tvořily čtyři části. Nechyběla tu umývárna, ložnice ani přístroj na cvičení.

Když Sovětský svaz prohrál souboj o dobytí Měsíce, chtěl Spojené státy překonat v jiném ohledu. Svou pozornost přesunul na vybudování vesmírné stanice. A tak na počest sjezdu komunistické strany 19. února 1986 skutečně vynesl na oběžnou dráhu Země základní blok stanice Mir. Do vesmíru tak dostal vůbec první obydlenou orbitální stanici.

Základní blok Miru tvořily čtyři části. První z nich byl přechodový úsek kulovitého tvaru. Jeho nedílnou součástí byly spojovací uzly, které mohli kosmonauti použít pro vstup do kosmického prostoru. Další částí byl pracovní úsek, který zahrnoval dva válce o různých rozměrech. Spojoval je takzvaný kónický přechod. Na menším válci byly panely slunečních baterií. V pracovním úseku byly k dispozici ovládací pulty, orientační zaměřovače, astronavigační přístroje, radiotechnika a televizní aparatura. Bylo zde i zařízení určené pro telekomunikaci. V kónickém přechodu se pak nacházely nástroje sloužící k lékařskému vyšetření.

Dalším úsekem byla obytná zóna, které dominovaly dvě ložnice. V každé z nich bylo okénko, vertikálně zavěšený spací pytel nebo sklopný stolek. Kosmonauti měli vedle ložnic k dispozici i jídelnu. V ní se nacházel odklápěcí stůl s vestavěným elektrickým ohřívačem pro čtyři osoby. K dispozici byla i lednice nebo opravářský stůl s nářadím. V obývacím prostoru nechyběl ani přístroj na cvičení, toaleta nebo umývárna. Kuriózní je umyvadlo. Tvoří jej plášť s bočními výřezy pro ruce a otvorem sloužícím pro umytí obličeje. Kosmonauti museli na Miru dodržovat přísný režim a denně spotřebovat na hygienu pouhých 300 ml vody. Umývali se navlhčenými houbičkami. K likvidaci odpadků sloužila komora pod podlahou. Důležité zásoby vody se nacházely pak v přechodové komoře.

Poslední část tvořil přístrojový úsek, ve kterém byla motorová sekce společně s palivovými nádržemi.

Během běžného provozu Mir obývali tři kosmonauti. Maximální kapacita byla ale až šest lidí. Vůbec první kosmonauté se na Mir dostali 15. března 1986. Šlo o Leonida Kizima a Vladimira Solovjova. V průběhu 10 let se k Miru připojilo dalších šest modulů. První vesmírná stanice byla nepřetržitě obydlena až do 15. června 2000. Celkem na ni sloužilo 104 astronautů. Vycházku do volného vesmírného prostoru absolvovali celkem 78krát, kde si odpracovali 359 hodin. Po patnácti letech byla stanice 23. března 2001 cíleně odkloněna do atmosféry. V ní z velké části shořela. Jeho zbytky skončily v Tichém oceánu a poblíž Fidži.