19. prosince: Den, kdy poprvé vyšel časopis Mateřídouška

19. prosince 1945 se na pultech trafik objeví časopis, na kterém vyrostla řada generací. V tento den vychází první číslo dětského měsíčníku Mateřídouška. Vychází dodnes a jde tak o nejstarší časopis pro děti u nás.

Časopis zakládá František Hrubín a ilustrací se chopil známý český malíř Josef Lada. A ačkoliv se podoba Mateřídoušky za více než 70 let své existence značně změnila, Ladovo logo si do současnosti uchovalo svou původní podobu.

Na obálkách se pak podílela celá řada slavných českých umělců. Zpočátku ilustruje nové číslo pokaždé někdo jiný. Kupříkladu Ondřej Sekora, Jiří Trnka, Miloš Nesvadba nebo Kamil Lhoták. Tento koncept ovšem redakce opouští už po sedmém ročníků. Je totiž příliš náročný.

A jak vzniká samotný název? Jednou z verzí je, že nápad dostává Hrubín v holičství poté, co ucítí parfém s vůní mateřídoušky. Pravděpodobnější ale je, že název vychází z básně Kytice od Karla Jaromíra Erbena. V ní se píše o mateřídoušce, do které se převtělila maminka sirotků. Chtěla totiž, aby necítili samotu a v samotné květině nalezli naději.

Mateřídoušku připomíná i Jaroslav Seifert ve své sbírce Maminka. Prostřednictvím ní vzpomíná na dětství a maminku. Zdůrazňuje důležitost rodičů a domovu a význam samotného dětství.

Časopis je byl a je určen zhruba pro šesti až devítileté děti. V osmdesátých letech dosahoval nákladu až 320 tisíc výtisků měsíčně. Na vytváření obsahu se podílel i Jaroslav Seifert nebo František Halas. Děti v něm rovněž obdivovaly kreslené příběhy Ferdy Mravence, kocoura Vavřince nebo dalších pohádkových postav. Součástí časopisu byly vedle obrázků české i přeložené povídky, bajky, pohádky, fejetony, pověsti nebo naučné texty. Děti v Mateřídoušce ale mohly luštit křížovky a další rébusy.

Ani Mateřídoušce se nevyhnuly represe v době komunistického režimu. V roce 1969  básník Jiří Pištora otiskl provokativní říkanku Lapkové, kterou se začaly zabývat orgány Komunistické strany. V souvislosti s vydáním básně musel skončit tehdejší šéfredaktor časopisu Zdeněk Adla a Pištorovi byly zrušeny smlouvy na dvě dětské knihy. Básník zrovna procházel těžkou osobní krizí a spáchal 26. září 1970 sebevraždu.

Samotný časopis ale přežil a v listopadu 2015 oslavil sedmdesátileté jubileum. Na jeho počest vydával speciální číslo. V něm připomněl, co všechno časopis zažil. Součástí vydání byly i dobové úryvky básniček nebo sedmdesát nejlepších vtipů z Mateřídoušky.

Novým a novým generacím se tak dostává zajímavé čtení. Pomocí něj se přitom formuje budoucí osobnost člověka. V době čím dál rychleji rozvíjejících se technologií jde o faktor, jehož důležitost se musí více a více připomínat.