Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 18. února: Den, kdy byli poprvé vyhlášeni Oscaři

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

18. února: Den, kdy byli poprvé vyhlášeni Oscaři

Obrázek epizody 18. února: Den, kdy byli poprvé vyhlášeni Oscaři

Poslechněte si podcast

18. 2. 2021

3 min

O epizodě podcastu

Udílení zlatých Oscarů má ve filmovém průmyslu tradici už několik desetiletí. O vůbec prvních nominovaných jménech na nejslavnější filmovou cenu se rozhodlo 18. února 1929. Tehdy je vymyslel slavný filmový producent Louis Mayer, který zároveň stál i za vytvořením Akademie filmových umění a věd. Oceněním si pak chtěl herce a tvůrce zavázat. Přestože první Oscaři byli vyhlášeni 18. února 1929, k slavnostnímu předávání pozlacených sošek došlo až o tři měsíce později. Konkrétně 16. května v hotelu Roosevelt v Los Angeles. Banketu se zúčastnilo okolo 250 lidí. Cena vstupenek byla pět dolarů. Soutěžilo se celkem ve dvanácti kategoriích. A oproti současnosti se jednalo o poměrně krátký ceremoniál. Trval totiž pouhých patnáct minut.

Udílení zlatých Oscarů má ve filmovém průmyslu tradici už několik desetiletí. O vůbec prvních nominovaných jménech na nejslavnější filmovou cenu se rozhodlo 18. února 1929. Tehdy je vymyslel slavný filmový producent Louis Mayer, který zároveň stál i za vytvořením Akademie filmových umění a věd. Oceněním si pak chtěl herce a tvůrce zavázat.

Přestože první Oscaři byli vyhlášeni 18. února 1929, k slavnostnímu předávání pozlacených sošek došlo až o tři měsíce později. Konkrétně 16. května v hotelu Roosevelt v Los Angeles. Banketu se zúčastnilo okolo 250 lidí. Cena vstupenek byla pět dolarů.

Soutěžilo se celkem ve dvanácti kategoriích. A oproti současnosti se jednalo o poměrně krátký ceremoniál. Trval totiž pouhých patnáct minut. Ani v médiích se o něm nijak zvlášť nepsalo. Větší popularita přišla až s druhým ročníkem, který už živě vysílal rozhlas.

Nejvíce nominací na prvního Oscara získal Charlie Chaplin se svým filmem Cirkus – a to v kategoriích film, scénář, režii a herecký výkon. Na žádné z těchto ocenění paradoxně nedosáhl. Vyhrál ale jakousi souhrnnou čestnou cenu. Prvního Oscara za nejlepší film získal snímek o letcích z první světové války Křídla. Toto první hrané americké válečné drama režíroval William Wellman, který sám byl válečným pilotem.

Nutno dodat, že oficiální název ceny je Cena Akademie za zásluhy. Původ přezdívky Oscar pak není zcela jasný. Jedna z historek odkazuje na knihovnici Akademie Margaret Herrickovou. Ta měla poznamenat, že soška ji připomíná jejího strýčka Oscara.  Další příběh přisuzuje vymyšlení pžezdívky herečce a bývalé ředitelce Akademie Bette Davisové. Soška se podle ní podobala jejímu manželovi Harmonu Oscaru Nelsonovi. Označení poprvé v médiích použil novinář z Los Angeles Sidney Skolsky při psaní článku o oceněné Katharine Hepburnové. Označení se ujalo s oficiálně jej nakonec přijala i samotná Akademie.

Soška představuje rytíře držícího meč na cívce filmového pásu s pěti kruhy. Ty symbolizují profesní oblasti Ceny Akademie. Jde o herce, režiséry, producenty, scenáristy a techniky.

Na jejím vytvoření se podíleli sochař George Stanley společně s výtvarníkem Cedricem Gibbonsem. Materiály se v průběhu let měnily. Například podstavec byl původně z černého mramoru, nahradil ho kov. V prvopočátcích byla pak soška vyhotovena z bronzu pozlaceného 24 karátovým zlatem. V roce 1930 se začala používat slitina cínu, mědi a antimonu. Materiál se obměnil i během druhé světové války, kdy nedostatek kovu přinutil organizátory vytvořit sošky ze sádry.

Po roce 1942 se změnil také styl předávaní Ceny Akademie. Už nebylo pouhým banketem a přesunulo se do divadla. Popularita tehdy byla v porovnání s prvopočátky nesrovnatelná. Účastnit se jej mohla pouze pozvaná smetánka.

Do roku 1948 se Oscaři předávali výhradně americkým zástupcům filmového průmyslu. Jubilejní dvacátý ročník přinesl ale speciální cenu vyzdvihující nejlepší zahraniční film. Dosáhl na ni tehdy snímek režiséra Vittoria de Sici Děti ulice. Stále se ale jednalo o film v anglickém znění. Teprve v roce 1956 na Oscary mohou dosáhnout i cizojazyčné filmy.