18. listopadu: (Znovu)otevření Národního divadla

Na budování Národního divadla se sbírkami podílely široké lidové vrstvy. Slavnostní položení základního kamene se 16. května 1868 stalo všenárodní politickou manifestací. Když pak v srpnu 1881 divadlo během dokončovacích prací vyhořelo, byla to celonárodní tragédie. Nicméně již za necelé tři roky se 18. listopadu 1883 opět otevřelo. Avšak 18. listopad se do historie Národního divadla zapsal ještě jednou. V roce 1983 se totiž „zlatá kaplička“ otvírala znovu. Tentokrát po téměř sedmileté rekonstrukci a dostavbě, díky níž získalo i Novou scénu.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Nicméně tato událost nebyla příliš slavnostní, protože divadlo stále ještě nebylo hotové. I tak se v něm odehrálo ještě dalších 11 představení a pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Znovu otevřena měla být 11. září 1881. K tomu bohužel nedošlo, protože z dosud neznámých příčin divadlo 12. srpna 1881 zachvátil požár, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní tak lidé vybrali milion zlatých.

Původní budovu ve stylu novorenesance navrhl architekt Josef Zítek, ten se však pro rozpory se Sborem pro zřízení českého národního divadla, které řídilo stavbu budovy, odmítl na přestavbě podílet a do divadla už nikdy nevkročil. Dokončení budovy svěřil sbor do rukou jeho žáka Josefa Schulze. Ten spojil budovu Národního divadla s Prozatímním divadlem a takzvaným Schulzovým domem a zároveň pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S citem také respektoval Zítkovu architekturu a podařilo se mu spojit tři budovy různých autorů do stylové jednoty.

Právě 18. listopadu 1883 se v Národním divadle slavnostně zvedla opona - tentokrát od Vojtěcha Hynaise, neboť ta od Františka Ženíška při požáru shořela - a na jevišti zazněly slavnostní tóny opery Libuše, kterou Bedřich Smetana právě pro otevření „zlaté kapličky“ zkomponoval.

Divadlo pak sloužilo bez větších přestaveb téměř sto let. Až 1. dubna 1977 bylo Národní divadlo představením Jiráskovy Lucerny na více než šest let uzavřeno. Za vedení hlavního projektanta ing. arch. Zdeňka Vávry začala jeho generální rekonstrukce. Rozsáhlá přestavba spojená s dostavbou okolí divadla, byla ukončena k závaznému termínu, kterým bylo datum 100. výročí otevření: 18. listopad 1983. V tento den byla historická budova opět představením Smetanovy Libuše předána veřejnosti.