18. března: Den, kdy USA vstoupily do války s Irákem

Irácký prezident Saddám Husajn měl 18. března 2003 na vybranou. Buď opustí zemi, nebo spojenecké síly zaútočí na Irák. Vybral si možnost, která jej stála život a z Iráku učinila peklo na Zemi. Bagdád se totiž proti požadavkům tehdejšího amerického prezidenta George Bushe vzepřel. Toto rozhodnutí způsobilo intervenci vojsk Spojených států a Velké Británie. V konečném důsledku zapříčinilo i vznik Islámského státu. Ten se totiž zformoval především z bývalých Saddámových důstojníků a vojáků.

Saddám Husajn měl rozhodnout do 48 hodin. Jeho neochotu pak Američané a Britové nenechali bez odezvy. 20. března tak zahájili operaci Irácká svoboda, tedy invazi do země. Své kroky opodstatnili obavou z toho, že Irák má zbraně hromadného ničení. Na druhé straně režim Saddáma Husajna obviňovali z napojení na mezinárodní teroristické organizace.

Vojenskou operaci doprovázely od začátku protesty. Nepodpořila ji totiž Rada bezpečnosti OSN. Členové Organizace spojených národů pouze ve schváleném dokumentu varovali Irák před vážnými důsledky. Proti vojenskému zásahu se postavily Rusko, Francie i Německo.

Spojené státy měly k dispozici 148 tisíc svých vojáků. Podporovalo je 45 tisíců Britů, 2000 Australanů a 194 polských vojáků. Spojenecká vojska se postavila 375 tisícům iráckých vojáků. Zbrojní embargo se ale odrazilo na zastaralém vojenském vybavení. Svržení Husajnova režimu proběhlo rychle. 9. dubna dorazily Američané do centra Bagdádu, kde strhli Saddámovu sochu a obsadili jeho palác. Američané dopadli Saddáma Husajna 13. prosince 2003. V den muslimského dne Velkého svátku 30. prosince 2003 jej Iráčané oběsili. Bývalý irácký prezident byl před svoji popravou vystaven týrání.

První fázi konfliktu Bush oficiálně ukončil už 1. května 2003. Válka ale i přesto neskončila. Zapojilo se do ní nakonec 49 dalších zemí, mezi nimiž figurovala i Česká republika. Poslední spojenečtí vojáci odešli z Iráku 15. prosince 2011.

Příčina intervence nebyla nikdy opodstatněna. Nenalezly se totiž žádné důkazy, které by poukázaly na to, že Irák disponoval pěti set tunami nervových plynů a pojízdnou laboratoří na výrobu biologických zbraní. To přitom tvrdil tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell. Irák neměl k dispozici ani žádné plány, které by referovaly o jejich budoucí výrobě. Tuto skutečnost potvrdila v dubnu 2005 i zpravodajská služba CIA. Nepodařilo se naplnit ani podezření kontaktů s teroristickými buňkami.

Vpád amerických a britských vojsk způsobil nepopsatelné utrpení obyčejných Iráčanů, na svědomí má započetí občanské války mezi šíity a sunnity a významně posílil Islámský stát.