17. ledna: Den, kdy se poprvé hrál hokej na Štvanici

17. ledna je významným dnem pro český hokej. V tento den roku 1931 naši borci naskočili vůbec poprvé v tuzemsku na umělou ledovou plochu. Motivace k její vybudování přichází až po získání pěti evropských mistrovských titulů. Revoluční stadionu Štvanice otevírají hokejisté utkáním týmů LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady. Přihlíží mu 7 tisíc diváků.

Pražský tým poprvé na domácí umělé ploše podléhá kanadskému klubu v poměru 2:0. Den na to nastoupila na Štvanici československá reprezentace proti obávanému národnímu výběru z Kanady. Náš tým sahá po skvělém výsledku. S Kanadou remizuje 0:0. Zámořský nároďák tak vůbec poprvé ztrácí s evropským týmem. Československo o své nevídané formě přesvědčuje i Evropu a to pouhý měsíc po remíze s Kanadou. Stává se totiž mistrem starého kontinentu. Pojďme se ale zaměřit na samotnou stavbu stadionu Štvanice. Za návrhem stojí architekti Josef Fuchs a Bohumil Steigenhöfer. Pražská radnice o výstavbě umělé lední plochy rozhodla v březnu 1929, po výhře československé reprezentace na mistrovství Evropy.

Zmíněná dvě premiérová utkání se na Štvanici odehrála ale ještě dříve, než byl stadion vůbec dobudován. V první fázi totiž postupovala stavba nebývalým tempem.  To změnila hospodářská krize, která otevření stadionu zpozdila. Oficiálně se tak jeho brány otevřou až v 6. listopadu 1932.

Projekt stadionu je tvořen ve funkcionalistickém stylu. Celkově se rozprostíral na ploše 90 na 34 metrů. Jeho součástí je strohá budova restaurace, která sloužila i jako zázemí pro návštěvníky a administrativu. Za zděným vstupním objektem se rozkládalo kluziště rozdělené na části pro volné bruslení a pro hokej. Chladící zařízení bylo údajně schopné za dvě hodiny vytvořit led tlustý čtyři centimetry. Dodávají ho Brněnské strojírny. Během své historie se stadion na Štvanici stal místem konání řady významných sportovních akcí. Pro Československo je jakýmsi talismanem, který národnímu týmu přináší štěstí. Hostilo celkem čtyři mistrovství světa a to konkrétně v letech 1933, 1938, 1947 a 1959. Na každém z nich přitom československá reprezentace dosahuje na medaili. Tu zlatou vybojují na Štvanici v roce 1947. V únoru 1955 se stadion zapsal také do historie domácího televizního vysílání, když z něj byl vysílán první televizní přenos hokejového utkání. Od počátku 60. let ale začal význam Štvanice upadat. Na nedalekém Výstavišti totiž byla otevřena Sportovní hala, do níž se přestěhovaly všechny významnější akce. Postupně byly zavírány jednotlivé části areálu, až nakonec dosloužila i ledová plocha. V roce 2011 tak muselo dojít k demolici stadionu. Kavárna na Štvanici nicméně stojí dodnes, i když postrádá někdejší lesk a slávu.