17. června: Den, kdy do New Yorku připlula socha Svobody

Zrodila se ve Francii, ale přesto je dodnes symbolem Ameriky a vítá všechny návštěvníky na ostrově v newyorském zálivu. Socha svobody připlula do New Yorku 17. června 1885 ve 214 bednách, které přivítalo více než 200 tisíc zvědavců. Monument byl zejména politickým gestem. Francouzi darovali sochu Američanům, aby vyjádřili své přátelství a spojenectví v boji za nezávislost.

V rámci války za nezávislost to byla totiž jediná Francie, která podala Američanům pomocnou ruku…a to nejenom v podobě vojáků. Spojenectví, oddanost, svobodu a poražení otrokářství chtěla připomínat i dalším generacím a tak pověřila sochaře Féderica Bartholdiho, aby vytvořil pro Američany dar, na který svět jen tak nezapomene. Talentový sochař si za motiv vybral jeden ze sedmi divů starověkého světa Rhodský kolos a také římskou bohyní svobody Libertas. Navrhl sochu, která dosahuje výšky 46 metrů. Projekt její stavby veřejně představil v roce 1875.

Američané zpočátku z francouzského daru moc radost neměli. Bylo jim totiž řečeno, že budou muset přispět určitou finanční pomocí. Pro úspěšnou realizaci Sochy svobody se zřídily dva fondy – jeden ve Francii a druhý ve Spojených státech s tím, že francouzská strana daruje sochu a americká si zafinancuje její podstavec.

Zpět ale ke stavbě sochy. Na její realizaci se podepsal kromě Bartholdiho i autor slavné pařížské Eiffelovy věže Gustave Eiffel. Ten se postaral o nosnou konstrukci včetně způsobu ukotvení. Socha díky jeho provedení dokáže vzdorovat nepříznivému počasí a silnému větru.

„Lady Liberty“ dále nosí několik důležitých symbolů. Pochodeň má připomínat poučení s osvětou, paprsky na hlavě pak ztvárňují sedm kontinentů a sedm moří. Pamětní deska, kterou monumentální postava drží v levé ruce, je zase symbolem Prohlášení nezávislosti. Socha má rovněž u nohou rozbitá pouta, která představují onu svobodu. Bartholdi se nechal při tesání ženského obličeje inspirovat konkrétní ženou, vdovou po slavném výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi Isabellou. A sám pro místo zvolil newyorský „Liberty Island“.

4. července 1884 pak dokončenou sochu Bartholdi představil americkému velvyslanci ve Francii. Další rok trvalo, než mohla být rozebrána a poslána za oceán. Pro převoz do Spojených států ji bylo zapotřebí rozložit na 350 dílů a uschovat do 214 beden, které do New Yorku dopravila francouzská loď Isére  17. června 1885.

Američané nicméně prokázali svoji původní nechuť k francouzskému daru. Nezajistili totiž onen podstavec. Nepříjemné situace se prostřednictvím vyhlášené sbírky nakonec zhostil maďarský imigrant Joseph Pulitzer. Přispěvatele lákal na to, že jméno každého dárce zveřejní ve svých novinách. Potřebné finanční prostředky - 100 tisíc dolarů - vybral 11. srpna 1886.

New York tak mohl krátce nato zažít nevídanou slávu. 28. října 1886 Bartholdi odhalil Sochu svobody v celé své kráse a oficiálně se tak proměnila v americký symbol. K tomu všemu vítá při cestě do Spojených států všechny návštěvníky, přistěhovalce, ale i samotné Američany. V roce 1984 byla zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.