Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

YRN

Domácí

16. ledna: Den, kdy se upálil Jan Palach

Play

Poslechněte si podcast

16. 1. 2019

3 min

O epizodě podcastu

Pochodeň číslo jedna. Tak se označil Jan Palach v dopise na rozloučenou těsně před tím, než se 16. ledna 1969 na protest proti okupaci Československa zapaluje na Václavském náměstí v Praze. Jeho odkaz přispěl ke konci komunistického režimu. A to až o 20 let později, když připomínka jeho smrti v roce 1989 přerostla v protesty proti režimu, které jsou dnes známé jako Palachův týden.

Když v srpnu 1968 přijíždějí do Československa tanky Varšavské smlouvy, všímají si toho i některé okolní státy. U příležitosti celostátních dožínek se na varšavském Stadiónu desetiletí zapálí polský účetní a právník Riszard Siwiec. Stává se první živou pochodní, která svým činem vzdoruje okupaci Československa. Jeho následovatelem u nás nebyl nikdo jiný než Jan Palach. Ten se 16. ledna 1969 u Národního muzea polévá éterem, škrtá sirkou a proměňuje se v pochodeň symbolizující nesouhlas s režimem. O tři dny později umírá. Jeho síla vzdoru se zapisuje do dějin. 

Jan Palach byl dva měsíce na pracovní brigádě v Sovětském svazu. V rámci toho projíždí i značnou část země a dostává se i do odlehlejších končin. Poznává pravou tvář komunismu. Vidí, že lidé se tam bojí doslova myslet a vzdali se jakýchkoli forem odporu. Naprosto odlišný pohled na svět Palach poznává ve Francii na vinobraní. Na Západě cítí svobodu. Ještě na podzim 1968 nicméně Palach odmítá radikálnější akce. Změna jeho názoru přichází po Ústředním zasedání komunistické strany Československa v listopadu 1968. Pražské jaro je definitivně u konce a do centra pozornosti přicházejí nařízení z Moskvy. Okupace nabírá nové podoby a komunisté ji označují za nezbytnou pomoc. Tehdy mladý student přichází o veškeré iluze. Palach je tak připraven jednat. Nejprve na všeplenárním shromáždění studentů Univerzity Karlovy žádá v dopise předsedu schůze Lubomíra Holečka, aby studenti obsadili rozhlas. Na jeho půdě pak mají vysílat výzvu ke generální stávce. Holeček ale na dopis nereaguje.  Jan Palach se tak rozhodne udělat stejný krok, jaký učinil v Polsku Siwiec. Ještě před tím sepisuje dopis na rozloučenou, kde žádá zrušení cenzury. Upozorňuje v něm zároveň, že je pochodní číslo jedna a další budou následovat. 16. ledna 1969 před kašnou pod Národním muzeem sundává kabát. Lahvičku s nápisem éter otevírá nožem. Její obsah nanáší na vatu a potírá si s ní obličej. Zbytek nádoby vypije. Poté ještě otevírá dvě nádoby s benzínem a celý se polévá. Škrtá zápalkou a stává se první českou hořící pochodní. Přeskakuje zábradlí a mezi zaparkovanými automobily běží k pomníku svatého Václava. Padá na zem poblíž Domu potravin. Náhodní svědci se snaží hořícího Palacha uhasit. Záchranáři ho odváží do nemocnice, na těle má popáleniny z 85 až 90 procent. V pořádku má pouze nohy, které chránily kožené boty.

Palach zraněním podlehne 19. ledna. Před svou smrtí několikrát o svém činu promluví a snaží se zopakovat své poselství. Režim se snaží kolem Palachovy smrti rozšiřovat konspirační teorie. Jednoduché to neměla ani matka Jana Palacha, kterou dlouhou dobu ještě sledují agenti StB.

Po Palachovi se ještě 25. února 1969 upaluje Jan Zajíc. V Jihlavě tento odkaz následuje 4. dubna 1969 Evžen Plocek. Svobody se Československo dočkalo až v roce 1989. Palachův odkaz k tomu ale přispěl, když připomínka jeho smrti ve stejném roce přerostla v protesty proti režimu, které jsou dnes známé jako Palachův týden. 

Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.